Vývoj využití krajiny

Lucie Kupková, Lukáš Brůha, Matěj Turek, Ondřej Brabec

Cíle

Cílem bylo porovnat využití krajiny přibližně v polovině 19. století na základě map stabilního katastru a současné využití krajiny a vyhodnotit změny.

Data a metody

Pro první časový horizont byly použity barevné rastrové kopie tzv. císařských povinných otisků map stabilního katastru Čech. Jedná se o mapy z let 1826-1843. Na rozdíl od tzv. originálních map stabilního katastru zachycují původní stav krajiny bez dodatečného zákresu pozdějších změn (viz http://geoportal.cuzk.cz). Rastrové mapy byly georeferencovány a mozaikovány v programu ArcView.

Jako podklad pro mapy současného stavu krajiny byly staženy katastrální mapy z Registru územní identifikace adres a nemovitostí (RÚIAN) - https://www.cuzk.cz/Uvod/Produkty-a-sluzby/RUIAN/RUIAN-(1).aspx. Protože obsahovaly velké množství chyb v kategoriích využití krajiny/půdy, byla data opravena s využitím aktuálního ortofota ČÚZK. To bylo přes službu WMS připojeno do ArcGIS. Pro mapové výstupy a hodnocení změn byla použita zjednodušená legenda (současný katastr eviduje pouze základní kategorie využití půdy).

Výsledky

Rozmístění kategorií využití krajiny v obou časových horizontech ukazuje obrázek 1, změny jsou kvantifikovány v tab. 1.

 

Obrázek 1: Změny využití krajiny mezi lety 1825 (stabilní katastr) a 2019 (současný katastr)

 

Tabulka 1: Změny využití krajiny mezi lety 1825 (stabilní katastr) a 2019 (současný katastr)

Kategorie využití půdy	rozloha 1825 [%]	rozloha 2019 [%]	změna [%]
zastavěné plochy	0,31	0,85	0,54
ostatní plochy	4,11	7,39	3,28
vodní plochy	2,85	50,50	47,65
lesní plochy	27,46	10,09	-17,38
orná půda	31,56	22,49	-9,07
trvalé travní porosty	28,28	0,44	-27,84
trvalé kultury	5,42	8,24	2,82

 

Mapování v době stabilního katastru zachytilo území současných Novomlýnských nádrží v době, kdy zde byla cenná nivní krajina s komplexem lužních lesů, aluviálních luk a břehových porostů na dolním toku řeky Dyje. Travní porosty nivních luk zaujímaly téměř třetinu území, cenné lesní plochy také téměř třetinu a na další třetině se rozkládala drobná mozaika orné půdy v kombinaci s plochami trvalých kultur. Tyto cenné ekosystémy byly prakticky zcela zatopeny v důsledku vzniku vodního díla Nové Mlýny, které bylo vybudováno v 70. a 80. letech 20. století.

Mušovská, Věstonická a Novomlýnská nádrž dnes v modelovém území vodou pokryly jeho přesnou polovinu. Vodní plochy se tak rozšířily o téměř 48 procentních bodů. Bylo to zejména na úkor výše zmíněných z přírodního hlediska hodnotných travních porostů (úbytek prakticky na nulu), nivních lesů a orné půdy. Přesto došlo k mírnému rozšíření zastavěných a ostatních ploch, které nabízejí nově také rekreační funkci. Trvalé kultury rozšířily svoji rozlohu zejména v důsledku rozvoje vinohradů ale i ovocných sadů, které využívají příznivé klima a kvalitní půdy zdejší oblasti.

 Použitá literatura a zdroje

• Rastrové mapy stabilního katastru použité k vektorizaci: Český úřad zeměměřictví a katastru – ČÚZK.
• Současné katastrální mapy – RÚIAN ČÚZK.
• Ortofota použitá k aktualizaci a opravám současné katastrální mapy – WMS služba ČÚZK.