Ochrana přírody

Ochrana přírody | NATURA 2000

Dušan Romportl

Cíle

Stav územní ochrany přírody a krajiny spolurozhoduje o dalším vývoji zaniklých krajin. Cílem analýzy je proto vyjádřit rozsah a prostorové rozložení hlavních kategorií zvláště chráněných území.

Data a metody

Pro vizualizaci stavu územní ochrany přírody a krajiny byla využita volně dostupná databáze zvláště chráněných území a vrstva lokalit soustavy NATURA 2000, které poskytuje AOPK ČR. Znázorněny tak byla jak velkoplošná, tak maloplošná chráněná území – národní parky a chráněné krajinné oblasti, (národní) přírodní rezervace a (národní) přírodní památky; a dále Ptačí oblasti a Evropsky významné lokality.

Výsledky

Použitá literatura a zdroje

• AOPK ČR (2018): Databáze ochrany přírody a krajiny.
• HOŠEK, M.; ŠKAPEC, L. (eds.) (2012). Příroda České republiky v mapách. Vyd. 1. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 36 s. ISBN 978-80-87457-26-9.

Historické změny vegetace

Jaroslav Vojta

Cíle

Cílem bylo zjistit jakému typu využití krajiny koncem 19. století odpovídají současné biotopy zjištěné mapováním NATURA 2000.

Data a metody

Stav krajiny v polovině 19. století zobrazuí data vytvořená vektorizací barevných rastrových kopií tzv. císařských povinných otisků map Stabilního katastru. Mapa aktuální vegetace je přejata z mapování NATURA 2000 (http://www.nature.cz/natura2000-design3). Obě vektorové vrstvy byly překryty (intersect). Jsou prezentovány generalizované mapy a grafy s vypočtenými podíly historického land use na současných biotopech NATURA 2000.

Výsledky: Travinná vegetace

V oblasti převažují širokolisté teplomilné trávníky (T3.4), tato relativně živinami chudá společenstva lze považovat za určité relikty předintenzifikačního kulturního bezlesí přestože vznikla z naprosté většiny na bývalé orné půdě (viz tab. 1). Stejně jako v ostatních našich vojenských prostorech se však toto území vyhnulo kolektivizaci a chemizaci zemědělství, což umožnilo přežití řady konkurenčně slabých druhů vázaných v tradiční zemědělské krajině na pastviny, meze, úhory a ostatní s různou periodicitou narušovaná stanoviště. Význačnými druhy takových stanovišť jsou v území například hořec křížatý (Gentiana cruciata), pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule), ledenec přímořský (Tetragonolobus maritimus), divizna brunátná (Verbascum phoeniceum) a mnoho dalších. Tyto hodnotné biotopy se v oblasti udržely díky narušování drnu vojenskou technikou, případně v důsledku požárů vznikajících při ostrých střelbách. V současnosti je management lokalit zajišťován opět pojezdy terénních vozidel a chovem několika druhů velkých býložravců. Podobně jsou na narušovaná stanoviště vázány i jiné, v území daleko vzácnější biotopy, z nichž nejvýznačnějsí jsou písčiny s paličkovcem šedavým (T5.2), s některými vzácným druhy, například nahoprutka písečná (Teesdalia nudicaulis), ovsíček obecný (Aira caryophyllea). Tyto porosty však vznikly na plochách historicky registrovaných jako les nejspíše rozvolněním bývalých lesních porostů opět vojenskou činností.

Mapa 1: Travinná vegetace (T1.1, T3.3 a T3.4) podle NATURA 2000 na podkladě historického land use.

Graf 1: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci trávníků
(šrafovaně je vyznačen podíl méně reprezentativních lokalit).

Tabulka 1: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci bezlesých biotopů.

Výsledky: Lesy

Lesy nedoznaly v území velkých změn, část porostů vznikla na bývalých polích, naprostá většina současných lesních biotopů je kontinuální. 

 Mapa 2: Lesní vegetace (L3.1, L7.1, L7.2 a L7.4) podle NATURA 2000 na podkladě historického land use.

Graf 2: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci mezofilních lesů
(šrafovaně je vyznačen podíl méně reprezentativních lokalit).

Tabulka 2: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci lesních biotopů.

Použitá literatura a zdroje

• Data mapování Natura 2000 AOPK ČR, Praha.
• Guth J. (2002): Metodiky mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd (metodiky podrobného a kontextového mapování).- AOPK ČR, Praha.
• Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V., Lustyk P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky - AOPK ČR, Praha.
• Lustyk P., Guth J. (2009): Metodika aktualizace vrstvy mapování biotopů. AOPK ČR, Praha.

NATURA 2000 a konsolidovaná vrstva ekosystémů

Ochrana přírody | NATURA 2000

Dušan Romportl

Cíle

Mapování biotopů představuje jeden z významných podkladů popisu současného stavu prostředí studovaných lokalit. Cílem mapového vyjádření bylo proto poskytnout přehled habitatových poměrů za modelová území.

Data a metody

Vrstva mapování biotopů NATURA 2000 (dále VMB N2000) je pořizována a pravidelně aktualizována Agenturou ochrany přírody a krajiny. Stejná organizace ve spolupráci s CzechGlobe, v.v.i, také připravila na základě syntézy VMB N2000 a dalších podkladů (ZABAGED, CORINE Land Cover, LPIS, Urban Atlas) unikátní podklad zachycující stav a rozšíření jak přírodních či přírodě blízkých, tak i antropogenně podmíněných ekosystémů. Konsolidovaná vrstva ekosystémů (© AOPK ČR 2013, s využitím dat ZABAGED (© ČÚZK 2012), Corine Land Cover 2006 (© EEA 2006), Urban Atlas 2006 (© EEA 2006), DIBAVOD (© VÚV TGM 2012) byla využita pro znázornění stavu a rozložení ekosystémů v rámci širších zájmových území, Vrstva mapování biotopů NATURA 2000 pak pro vyjádření detailních habitatových poměrů.

Výsledky

Použitá literatura a zdroje

• AOPK ČR (2013). Konsolidovaná vrstva ekosystémů [elektronická geografická data]. Verze 2013. Praha. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Detailní data krajinného pokryvu v 41 definovaných třídách na území ČR.
• LUSTYK, P.; OUŠKOVÁ, V. (2011). Vrstva mapování biotopů a její aktualizace - první možnosti srovnání dat. Ochrana přírody. 66, 4, s. 20-22. ISSN 1210-258X.

Význam jednotlivých charakteristik krajinného rázu

Charakteristika krajinného rázu | Krajina zrušeného VVP Milovice

Současný krajinný ráz | Význam charakteristik krajinného rázu | Fotogalerie

Zdeněk Lipský