Současný krajinný ráz zaniklé rybniční krajiny v dolním Podoubraví

Charakteristika krajinného rázu | Zaniklá rybniční krajina v dolním Podoubraví

Současný krajinný ráz | Význam charakteristik krajinného rázu | Fotogalerie

Zdeněk Lipský

Pro současný krajinný ráz modelového území na Čáslavsku je určující plochý reliéf Čáslavské kotliny a intenzivní zemědělské využívání, střídané menšími borovými lesy na méně úrodných písčitých půdách. Až několik kilometrů široká údolní niva dolního toku řeky Doubravy, v níž se v minulosti rozkládaly rybníky a zamokřené aluviální louky, je nyní odvodněná a využitá jako orná půda, uspořádaná do velkých půdních bloků. Jednotvárný ráz nížinné polní krajiny však zpestřují borové lesy na pokryvu kyselých vátých písků v okolí Rohozce, Habrkovic, Záboří nad Labem. Pozitivně vnímaným krajinným prvkem je rovněž zelená krajinná struktura Žehušické obory bílých jelenů, založená na místě zrušeného rybníka. Největší vodní plochu místo zrušených rybníků představuje v současnosti zatopená pískovna u Žehušic.

Vodní toky, z nichž nejvýznamnější je řeka Doubrava, jsou napřímené a kanalizované. Přirozenější je tok Doubravy nad habrkovickým jezem, lemovaný souvislým hustým břehovým porostem. Malé nížinaté vodní toky,  tvrdě technicky upravené do podoby lichoběžníkového koryta, jsou charakteristickým rysem krajinného rázu této krajiny. Pokud jsou však doprovázené vzrostlým břehovým porostem, tvoří další „zelenou strukturu“ krajiny a zlepšují vnímání krajinného rázu. Podobně se v krajině uplatňují také zarostlé hráze některých zaniklých rybníků, nejvíce sulovická hráz. Nedílnou vizuální součástí krajinného rázu Čáslavska jsou zalesněné Železné hory, které pohledově uzavírají východní horizont sledovaného území.