Socioekonomická charakteristika

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Ivan Bičík, Zdeněk Boudný, Tomáš Burda, Pavel Chromý, Vít Jančák

Milovice – postmilitární krajina

Modelové území postmilitární krajiny (Milovice, Lipník) je specifické jak po stránce přírodní, tak z hlediska sociálních a ekonomických struktur. Přírodními specifickými prvky jsou především louky a stepi v nízké nadmořské výšce kolem 280 m a také poměrně rozsáhlé lesní porosty v okolí. V roce 1904 v oblasti Milovice – Mladá založila císařská armáda vojenský prostor. Dodnes jsou ve městě známky o pobytu válečných zajatců z italské a ruské fronty z období první světové války (hřbitov, pomníky aj.). Vojenský prostor sloužil po rozpadu Rakousko – Uherska i Československé republice, poté Wehrmachtu a po roce 1968 zde našla útočiště sovětská armáda (v počtu kolem 100 000 osob včetně rodinných příslušníků). Území má dodnes zachovanou úpravu krajiny pro militární účely. Byla zde vystavěna kasárna, autodrom i tankodrom, rozlehlé letiště s maskovanými hangáry a také střelnice propojené hustou sítí silnic pro potřeby armád. Rozsáhlá byla i výstavba zázemí pro rodiny důstojníků. O významu tohoto vojenského prostoru v letech 1969–1991 svědčí i to, že dlouhou dobu denně jezdil přímý vlak Moskva – Mladá v obou směrech.

Modelové území svou polohou na okraji jádrového území pražské metropolitní oblasti předurčilo jeho využití jako vojenského prostoru ve všech politických systémech 20. století. Šlo tedy o krajinu s dominující funkcí militární. Dnešní funkce modelového území a jeho zázemí jsou patrné ve vysokém podílu obyvatel vyjíždějících za prací, což souvisí s polohou na hranici vlivu Prahy a Mladé Boleslavi. Hustota zalidnění je o polovinu nižší, než je celostátní průměr, což je ovlivněno setrvačností původní funkce a zemědělské krajiny širšího zázemí. Přesto díky poloze se hustota zalidnění dlouhodobě zvětšuje. Zaměstnanost obyvatelstva v priméru byla v roce 2011 v jednotlivých obcích značně různorodá, nejvyšší se pohybuje nad 8 % ekonomicky aktivních a dokumentuje zemědělskou funkci části území. V sekundéru je vyšší zaměstnanost v obcích na severu zázemí (31–44 %), což zřejmě ovlivňuje vyjížďka do Mladé Boleslavi, naopak v jižní části zázemí je vysoká zaměstnanost ve službách (přes 42 %) zřejmě ovlivněná vyjížďkou do Prahy. Celkově je vyjížďka z obcí poměrně vysoká, ve většině obcí nad 40 % ekonomicky aktivních obyvatel.

Index změny vykazuje hodnoty 10–20, což v dlouhodobém srovnání představuje relativně stabilní strukturu krajiny. Podstatný je nárůst ploch zastavěných, kde většina jednotek vykazuje nárůst této kategorie na 3–4násobek.

Specifickou proměnou prošlo modelové území Milovice, které přes svoji malou vzdálenost a dobrou dopravní dostupnost do pražské aglomerace, může tyto přednosti využívat teprve v posledních 25 letech. Předtím leželo převážně ve vojenském prostoru nejdříve rakousko-uherské, československé a později zejména sovětské armády. Po roce 1989 se posupně začalo s přeměnou funkce především centra modelového území na zázemí Prahy s převážně obytnou funkci, což bylo podpořeno i rekonstrukcí a doplněním infrastruktury. Tomu odpovídá i ekonomická struktura území (počet obyvatel je přes 11 000). Opět je ale zkreslená tím, že řada subjektů má sídlo mimo modelové území (známý park Mirákulum např. v Turnově, jiné v Praze). Celkem je v modelovém území zaregistrováno pouze 8 ekonomických subjektů s více jak 10 zaměstnanci, z toho 4 průmyslové a 3 dopravní společnosti, které vesměs využívají prostory po armádě.

Někdejší funkci obytně zemědělské krajiny přeměnily potřeby armád na řadu desetiletí na rozsáhlou funkci militární a obytnou se zákazem vstupu civilního obyvatelstva. V posledních třech desetiletích takto specializovaná krajina dostala díky velkým investicím novou šanci proměnit se znovu na krajinu obytnou s významnými funkcemi rekreačně kulturními a environmentálními a v zázemí také s funkcí zemědělskou. Právě tyto nové funkce území jsou úspěchem i v celoevropském měřítku a do budoucna jsou příslibem další přeměny krajiny tohoto území.

Po odchodu sovětské armády v červnu 1991 a po zrušení vojenského prostoru proběhly četné diskuse, jak toto území revitalizovat. Sice zde dodnes stojí část zdevastovaných budov, avšak většinu se podařilo zrekonstruovat a Milovice po roce 1991 počtem obyvatel vzrostly více než čtyřikrát (v roce 2018 měly asi 12 000 obyvatel). Postmilitární krajina dostala nové funkce. Především unikátní pastevecký prostor v těsném zázemí Mladé, kde se vyskytují divoce žijící koně, zubři a pratuři. Kromě toho zde žije škála vzácných zástupců rostlin a živočichů v celoevropsky významné přírodní rezervaci Milovice-Mladá. V provozu je také terénní cvičiště pro auta a obrněná vozidla, rozsáhlý zábavní park na 60 ha, největší v Česku. Tyto investice spolu s rozsáhlou přestavbou zdevastovaných domů na trvalé bydlení dalo šanci tomuto prostoru na budoucí zdravější nemilitární život. Je otázkou, zda do budoucna zachovat určité terénní struktury či specifické vojenské stavby jako ukázku někdejších funkcí území po dobu téměř jednoho století.

Vývoj počtu obyvatel 1869–2011		Vývoj počtu domů 1869–2011
Vývoj počtu obyvatel připadajících na jeden dům 1869–2011		Struktura ekonomických subjektů 2020

Metodika analýzy ekonomických subjektů

Pro hodnocení byly pro užší zájmová území z RES vybrány ekonomické subjekty s počtem pracovníků nad 10, kvůli zachycení i menší ekonomické aktivity, která může ovlivnit podobu krajiny v menších obcích modelového území. Zjišťováno bylo hlavní odvětví činnosti subjektu, jeho velikost podle kategorii, sídlo a příslušnost do modelového území, vše podle číselníku ČSÚ (viz https://www.czso.cz/csu/res/registr_ekonomickych_subjektu).

Problémem byl velký počet ekonomických subjektů především v městských centrech modelových územích (Praha 8 – Karlín a Libeň, nutnost zahrnutí celých území Mostu – Podkrušnohoří, Kladna – Kladensko, Jirkov – Červený Hrádek). Dále bylo nutné eliminovat odvětví bez přímého vlivu na krajinu především obslužného charakteru (školství, obce, stravovací zařízení, maloobchod, bezpečnostní agentury, banky, pojišťovny, reklamní agentury apod.), které jsou zastoupeny plošně v řadě míst. V rámci cestovního ruchu byly zahrnuty jen ty subjekty, které mohou mít vliv na krajinu, jako kempy či golfová hřiště. V rámci Prahy se jedná často o centrály ekonomických subjektů (zejména velkoobchody a obchodní zastoupení). Dvě zájmová území nebyla vůbec zahrnuta (Novobystřicko žádný subjekt, Prášily pouze jeden subjekt) a na Nymbursku pak jsou dva subjekty. Hlavní obor činnosti byl v případě nejasnosti (více činností) ověřován dále z veřejně přístupných zdrojů a místním šetřením. Vzhledem k velké roztříštěnosti pak bylo provedeno sloučení do 17 činností. Celkem se nachází v rámci 10 zpracovaných modelových území 241 zařazených ekonomických subjektů s více jak 10 pracovníky (nejvíce na Kladensku – 123, Pokrušnohoří – 105 a zejména v Praze – 310 subjektů).

Mapy socioekonomických poměrů

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Hustota zalidnění v roce 1869	Hustota zalidnění v roce 1950	Hustota zalidnění v roce 2011
Podíl ekonomicky aktivních obyvatel v priméru na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel	Podíl ekonomicky aktivních obyvatel v sekundéru na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel	Podíl ekonomicky aktivních obyvatel v terciéru na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel
Podíl ekonomicky aktivních obyvatel na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel	Počet obyvatel připadající na jeden dům v roce 1869	Počet obyvatel připadající na jeden dům v roce 2011
	Vyjížďka do zaměstnání

Index změny	Index změny

Fyzickogeografická charakteristika

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Zdeněk Lipský

Militární a postmilitární krajina zrušeného VVP Milovice - Mladá

Území bývalého VVP Milovice – Mladá leží ve středočeském Polabí v oblasti České křídové tabule, a rozhraní dvou geomorfologických celků: větší část leží v geomorfologickém celku VIB-2 Jizerská tabule (k.ú. Lipník, Jiřice), menší jižní část (větší část samotného města Milovice, bývalé letiště Boží Dar) leží v celku VIB-3 Středolabská tabule. V rámci Jizerské tabule je zastoupen geomorfologický podcelek VB-2B Dolnojizerská tabule, geomorfologický okrsek VIB-2B-4 Vrutická pahorkatina. Ve Středolabské tabuli je to geomorfologický podcelek VIB-3A Nymburská kotlina, geomorfologický okrsek VIB-3A-2 Milovická tabule. Geologické podloží tvoří svrchně křídové sedimenty, převážně slínovce a písčité slínovce ze středního turonu s rozvlečenými zbytky kvartérních říčních teras s křemennými valouny. V nížině jsou křídové horniny překryté fluviálními nivními sedimenty.

Reliéf je nízký, plochý, v oblasti Nymburské kotliny (Milovická tabule) je to typická polabská rovina v nadmořské výšce 190 – 210 m s minimálními výškovými rozdíly. Severně od Milovic se zvedá nízká Vrutická pahorkatina (Jiřice, Lipník, bývalá obec Mladá), která zaujímá většinu zájmového území. Nadmořská výška se zde pohybuje v rozmezí 210-255 m, nejvyšší bod 255,4 m je v prostoru obce Lipník. Obce Jiřice, Lipník i bývalá osada Mladá se rozkládají na rozvodní plošině ve výšce kolem 250 m n. m., po níž od západu od Jiřic k Lipníku vede tzv. Ruská cesta. Na plošině leží také Benátecký vrch (251,4 m), na němž se nachází ohromná skládka odpadů, která tam vytvořila antropogenní vyvýšený tvar reliéfu a převýšila původní plošinu Benáteckého vrchu. Plošina se na všechny strany sklání velmi mírnými erozně denudačními svahy se sklonem do 5°, výraznější svah je pouze severně od Lipníka a Radenic. 

Území Milovice – Mladá leží v Polabí v teplé klimatické oblasti T2 s průměrnou roční teplotou kolem 9°C, průměrný roční úhrn srážek dosahuje 500-550 mm. Zima je zejména v posledních dekádách vlivem globálního oteplení velmi mírná a krátká, s nestálou sněhovou pokrývkou. Na podzim a v zimě se vyskytují časté inverze. Léto bývá poměrně dlouhé, slunečné a často suché. Podnebí je charakterizované jako suché s nedostatkem srážek. Jádro bývalého vojenského výcvikového prostoru je tak prakticky bez povrchových vodních toků, které se v podobě svodnic a kanálů vyskytují jenom v okolní nížině.

V půdním krytu převládají v nížině černice a černozemě černické vyvinuté na slínovcích a nivních uloženinách, místy se vyskytují pararendziny na slínovcích. Na terasových štěrkopískách se vytvořily kambizemě psefitické.

 Území leží ve fytogeografickém obvodu České termofytikum. Jižní nížinatá část patří fytogeografickému okresu 11 Střední Polabí, střední a severní část k fytogeografickému okresu 12 Dolní Pojizeří. Jižní část území je bezlesá, v lesích Dolnojizerské tabule je zastoupený lesní vegetační stupeň 2 bukovodubový. Potenciální přirozenou vegetaci podle Neuhäuslové by tvořila černýšová dubohabřina, lipová doubrava a na kyselých terasových štěrkopískách acidofilní biková a bezkolencová doubrava. V údolních nivě Mlynařice tvoří potenciální přirozenou vegetaci střemchová jasenina v komplexu s mokřadními olšinami. 

V současném využití krajiny a krajinném pokryvu převládají zásluhou dlouholetého vojenského využívání severně od Milovic rozsáhlé listnaté a smíšené lesy, tvořené nejvíce dubem a břízou. Zejména bříza jako pionýrská dřevina zde má zvýšené zastoupení, které odpovídá četným antropogenním disturbancím působeným dřívější vojenskou činností. V převážně listnatých lesích jsou introdukované enklávy borových porostů. Lesními komplexy prochází nadregionální biokoridor vymezený v rámci národního ÚSES. Značnou část jádrového území, bývalá polní cvičiště vojenských jednotek, zaujímá otevřená lesní a lesostepní krajina tvořená travinobylinnými ekosystémy se solitérními dřevinami. V Polabské nížině v jižním okolí Milovic převládá intenzivně využívaná orná půda.

V oblasti byla na ploše 1244 ha vyhlášena evropsky významná lokalita soustavy NATURA 2000 Milovice – Mladá. Předmětem ochrany jsou otevřené formace suchých polopřirozených trávníků, dále dubohabřiny a acidofilní doubravy. Území nezasažené chemizací je významné výskytem chráněných druhů rostlin, obojživelníků, hmyzu (hlavně motýli) a pavouků. Byly zde vyhlášeny dvě přírodní rezervace – Traviny a Pod Benáteckým vrchem (79 ha). Do oplocené rezervace poblíž Milovic byli v roce 2015 vysazeni velcí býložravci – potomci původních divokých koní, pratur a zubr, kteří mají spásáním udržovat otevřenou stepní až lesostepní krajinu. V jiné části se již devět let pase početné stádo ovcí. V Milovicích v tzv. Rakouském táboře byla v kategorii památný strom vyhlášena alej 20 platanů javorolistých.

Přírodní rezervace Pod Benáteckým vrchem: Výskyt přírodně cenných rostlinných společenstev, jež jsou prezentovány svazy Arrhenantherion a Bromion erecti s bohatým zastoupením vzácných a chráněných druhů rostlin. Mezi nejcennější druhy patří silně ohrožený vstavač obecný (Orchis morio) a hořeček nahořklý (Gentianella amarella). Ze zvláště chráněných rostlin kategorie ohrožené druhy se v daném území nachází sasanka lesní (Anemone sylvestris), kozinec dánský (Astragalus danicus), hořec křížatý (Gentiana cruciata), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia)... a další. Unikátní území s bohatým výskytem vzácných a zvláště chráněných druhů živočichů vázaných na rozsáhlé travnaté porosty v otevřené krajině. Obzvláště významné jsou nálezy vzácných a zvláště chráněných bezobratlých druhů živočichů především motýlů a brouků. Mezi nejcennější patří kriticky ohrožený modrásek hořcový (Maculinea alcon x rebeli), silně ohrožený zlatohlávek huňatý (Tropinota hirta), ohrožený střevlík (Carabus scheidleri), střevlík Ullrichův (Carabus ullrichi), svižník (Cicindela campestris, Cicindela germanica). Území Pod Benáteckým vrchem je významným refugiem zvláště chráněných ptačích druhů. Mezi nejcennější patří např. kriticky ohrožený strnad luční (Miliaria calandra), silně ohrožený chřástal polní (Crex crex), kalous pustovka (Asio flammeus), křepelka polní (Coturnix coturnix), moták pilich (Circus cyaneus). V kategorii ohrožených ptáků byl zaznamenán výskyt koroptve polní (Perdix perdix), bramborníčka černohlavého (Saxicola torquata), ťuhýka šedého (Lanius excubitor) atd.