Odraz historie a proměn místní krajiny v obecních znacích

Miroslav Šifta

Každý obecní znak je nejen vizitkou, ale i „kronikou“ obce. Prostřednictvím užitých grafických prvků vypovídá o její minulosti, pamětihodnostech, tradicích či pověstech, stejně jako o hospodářských a kulturních aktivitách dřívějších obyvatel, nebo o podobě krajiny současné i minulé (zaniklé). Pokud je znak obce zpracován podle heraldických zásad a pokud jeho ikonografie nezkresluje nebo neposouvá realitu, je cenným pramenem řady lokálních i regionálních historickogeografických informací.

Cíle

Nalezení odkazů ke krajině a jejím změnám v rámci symboliky využívané v obecních znacích zájmového území.

Data a metody

Obsahová analýza znaků obcí v zájmovém území

Pro analýzu formy a obsahu grafického symbolu byla jako analytická metoda zvolena obsahová analýza (Krippendorff 2004; Rose 2007; Dvořáková 2010). Obsahová analýza byla původně zaváděna v mnoha oborech pro analýzu textů (v lingvistice, sociologii, antropologii, politologii ad.). Její jednotlivé kroky však lze velmi dobře použít i v rámci analýzy obrazových materiálů (Rose 2007), jimiž jsou i zkoumané regionální grafické symboly (znaky obcí). Znaky všech obcí v zájmovém území (k. 1. 10. 2019) jsou znázorněny v mapě (obr. 1). Ne všechny obce ale mají znak. Obecní znak mají tradičně města a městyse (dáno historickým právem měst vlastnit znak). Ostatní obce mohly začít „tvořit“ své komunální symboly až po roce 1990 (Šifta 2016). Mít komunální symbol povinností obcí není. Území obcí, které znak nemají, zůstávají v mapách na obr. 1 i 2 prázdná.

Při aplikaci obsahové analýzy je v prvním kroku zvolen typ zkoumaných materiálů, poté následuje jejich sběr. Na příkladu obsahové analýzy znaků obcí v Česku je zdrojem podkladů Registr komunálních symbolů (https://rekos.psp.cz). Ve druhém kroku je soubor znaků podroben analýze („čtení“, rozklíčování obsahu znaků) s výsledkem identifikace jednotlivých symbolů ve znaku (znak může obsahovat, a většinou obsahuje, více symbolů) a interpretace jejich významu. Ve třetím kroku je pak soubor identifikovaných symbolů rozřazen do předem stanovených kategorií (Buben 2003; Palát 2012). Pro nalezení odkazů k historii krajiny a jejím změnám v rámci symboliky využívané v obecních znacích zájmových území byly do analýzy následně zařazeny pouze symboly, které se vývoje krajiny dotýkají.

Do analýzy jsou tak vybrány symboly v kategoriích: zemědělství, vodní toky a plochy, poloha obce (např. symbol polohy obce na návrší, v údolí apod.), krajinné a přírodní prvky (výskyt skalního útvaru, památného stromu apod.), lesnatost, symboly hospodářského charakteru. Do kategorie ostatní jsou zařazeny všechny ostatní kategorie symbolů znázorněných ve znacích obcí (historické, církevní, kulturní, administrativní). V dalším kroku jsou výsledky kvantifikovány (pomocí jednoduché popisné statistiky jsou analyzovány četnosti použití symbolů a porovnány rozdíly mezi jednotlivými kategoriemi). Zastoupení typů symbolů ve znacích obcí zájmového území je znázorněno formou kartodiagramu (obr. 2). Následně jsou identifikovány prostorové vzorce ve využívání stejných či podobných symbolů ve znacích obcí v zájmovém území. Symboly využívané na více místech (ve více obecních znacích) tak často vypovídají o historii, vývoji a změnách krajiny v širším regionu.

Obr. 1: Znaky obcí v zájmovém území Český les

Obr. 2: Zastoupení typů symbolů ve znacích obcí zájmového území Český les

Výsledky

Zájmové území Český les je do analýz projektu Zaniklé krajiny zařazeno jako oblast, ve které je cílem sledovat proměny krajiny v pohraničním pásmu. Symbolika znaků obcí v tomto území, i protože se jedná o Český les, tedy vrchovinu bohatou na lesy, vypovídá především o lesnatosti regionu. Jinak převažují historické symboly (v analýze zařazené do kategorie ostatní – na obr. 2 šedou barvou), které s krajinou přímo nesouvisejí. Příkladem takového symbolu, který znázorňuje německou historii regionu je například figura černého mostu ve znaku Brodu nad Tichou. Černý most zde symbolizuje historické německé jméno vsi Brücke (Most).

Z přírodních a krajinných symbolů se ve znacích obcí v území Český les vyskytují odkazy k vodním tokům a plochám (na kartodiagramu modře). Právě ve znaku Brodu nad Tichou je potok Tichá zobrazen modrou tinkturou (barvou). Modrá pata ve znaku obce Obora symbolizuje vodní nádrž Lučina. Vlnitý kůl ve znaku Studánky je odkazem k místnímu prameni. Modrá pata ve znaku Tisové znázorňuje několik desítek rybníků v okolí obce (přírodní rezervace Tisovské rybníky – figura vykořeněného Tisu je tedy takzvaným mluvícím znamením). Tisovské rybníky jsou symbolizovány i ve znaku obce Staré Sedliště, a to modrými rybami, které odkazují i k tradičnímu rybolovu (který spadá do kategorie tradičního hospodářství – červeně). Ve znaku obce Třemešné je modrou tinkturou znázorněn Bezděkovský potok.

Lesnatost je ve znacích obcí v zájmovém území Český les představena především zelenou tinkturou (stejně tak i na obr. 2) – znaky obcí Dlouhý Újezd, Halže, Milíře, Lesná, Obora (kde navíc figury paroží a plotu symbolizují historickou oboru pro zvěř – jde tedy zároveň i o mluvící znamení). Ve znaku obce Lesná tři lipové listy znázorňují tři památné lípy v obci jako krajinné prvky (v kartodiagramu fialově). Lípa ve znaku Přimdy je symbolem pro takzvané kolowratské lípy nedaleko obce. Ve znaku obce Třemešné se vyskytuje odkaz k typickým druhům dřevin – střemcha a dub.

Obce ve svých znacích odkazují často i k vyšší nadmořské výšce Českého lesa (na obr. 2 oranžově). Symbolem pro horskou polohu jsou tři modré klíny ve znaku Studánky, podobně trojvrší ve znaku Přimdy. Zelený štít a bílý (v heraldice stříbrný) klín ve znaku obcí Dlouhý Újezd a Halže značí polohu těchto obcí v údolí.

Ve znaku obce Halže červená pata symbolizuje historickou těžbu železné rudy. Znak obce Milíře sekyrami a milíři odkazuje na dřevařskou tradici a výrobu dřevěného uhlí. Jediným prvkem, který spadá do kategorie zemědělských symbolů, je figura kypřice ve znaku Kočova, která je odkazem zemědělské tradice v této obci.

K 1. 10. 2020 má v zájmovém území Český kras obecní znak 100 % obcí (22 z 22 obcí).

Použitá literatura a zdroje

• BUBEN, M. (2003): Encyklopedie heraldiky: Světská a církevní titulatura a reálie. Libri, Praha.
• DVOŘÁKOVÁ, I. (2010): Obsahová analýza/formální obsahová analýza/kvantitativní obsahová analýza. AntropoWebzin, 6(2): 95–99.
• KRIPPENDORF, K. (2004): Content Analysis: An Introduction to Its Methodology. Sage, Thousand Oaks.
• PALÁT, P. (2012): Výstavba Terminologického slovníku v projektu Heraldické Terminologické Konvence. Heraldická terminologická konvence. www.heraldika-terminologie.cz/mapa-terminologicky-slovnik-v-projektu-htk-428 (16. 9. 2019).
• ROSE, G. (2007): Visual Methodologies. An Introduction to the Interpretation of Visual Materials. Sage, Thousand Oaks.
• ŠIFTA, M. (2016): Graphic Symbols and Local Identity: The Case of Use and Perception of Municipal Emblems in the Liberec Region (Czechia). Geografisk Tidsskrift-Danish Journal of Geography, 116(2): 147–158.
• Registr komunálních symbolů. https://rekos.psp.cz (1. 10. 2020).