Objekty pro zemědělskou výrobu
Zdeněk Boudný, Tomáš Burda, Vít Jančák
Cíle
Cílem je analyzovat objekty pro zemědělské hospodaření v jednotlivých modelových územích. U jednotlivých objektů pro zemědělské hospodaření bylo cílem zjistit jednak jejich aktuální fyzický stav (rekonstruované, zanedbané ale používané, zchátralé) a jednak jejich aktuální využití (zemědělství, jiný účel, nepoužíváno).
Data
Základem pro hodnocení byla terénní práce, resp. fotodokumentace jednotlivých objektů pořízená přímo v terénu.
Metody
Současný stav a aktuální využití zemědělských objektů bylo zjišťováno metodou přímého pozorování v terénu. Byla pořízena fotodokumentace zemědělských objektů a na jejím základě byly jednotlivé objekty zařazeny do typů podle současného fyzického stavu objektu a podle jeho současného využití.
Stav (před lomítkem)
A – opravené, po rekonstrukci
B – zanedbalé, ale používané
C – zchátralé (abrobrownfield)
Využití (za lomítkem)
A – pro zemědělství
B – pro jiné účely (výroba, obchod, rekreace a služby, obecní využití apod.)
C – nevyužito
Výsledky
Lokalita |
Místo |
Číslo fotografie |
Stav / způsob využití |
Současnost |
Minulost |
Popis |
Starý Hrozenkov – sever |
Starý Hrozenkov – sever |
1 |
C/C |
agrbrownfield |
bývalé centrum sadařství |
mimo intravilán obce směrem na Žítkovou v bývalých sadech |
Starý Hrozenkov |
Starý Hrozenkov – centrum |
2, 3 |
B/B |
obecní areál |
bývalý zemědělský objekt |
|
Starý Hrozenkov |
Starý Hrozenkov – jih |
4, 5, 6 |
A/A |
CS Farma Starý Hrozenkov, ekologické hospodářství |
bývalý areál JZD |
seník, dílny, sklady, stáje |
Vyškovec |
7, 8 |
B/A |
CS Farma Starý Hrozenkov, ekologické hospodářství |
bývalý areál JZD |
seník, dílny, sklady, stáje |
|
Žítková |
Žítková – centrum |
9, 10 |
B/A |
zemědělec Lebánek Vojtěch |
kravín JZD |
kravín |
Žítková |
Žítková – jih |
11, 12, 13 |
B/A–B |
smíšený provoz několik subjektů |
bývalý rozsáhlý areál JZD |
sklady, kravíny, seníky a dílny |
Zemědělský půdní fond
Ivan Bičík, Zdeněk Boudný, Tomáš Burda, Pavel Chromý, Vít Jančák
Zemědělský půdní fond (zemědělská půda) je jedna ze základních kategorií struktury půdního fondu každého území. Dalšími kategoriemi jsou lesní plochy (lesy) a ostatní (zastavěné plochy, vodní plochy, komunikace apod.) Zemědělský půdní fond, tedy souhrn všech zemědělsky využívaných ploch, tvoří orná půda, trvalé travní porosty (louky a pastviny) a trvalé kultury (chmelnice, vinice, ovocné sady). Zastoupení jednotlivých složek zemědělského půdního fondu je ovlivněno přírodními podmínkami daného území.
Rozdíly ve vnitřní struktuře půdního fondu, jakož i jeho vývojové proměny, jsou způsobeny jednak přírodními podmínkami daného území, jednak působením člověka, tedy způsobem, jakým dané území využívá. Struktura půdního fondu tak vypovídá o vzájemném vlivu přírodní a socioekonomické sféry v území.
Cíle
Cílem je dokumentovat vývojové změny v rozloze a vnitřní struktuře zemědělského půdního fondu v modelových územích. Hodnoceny jsou zejména změny v rozloze dvou hlavních kategorií zemědělského půdního fondu, tedy orné půdy a trvalých travních porostů.
Data a metody
Pro hodnocení změn v rozloze a vnitřní struktuře zemědělského půdního fondu byla použita databáze LUCC Czechia, která byla vytvořena na Geografické sekci Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlov v Praze.
Výsledky
Oblast leží těsně u hranice se Slovenskem. Přírodní osou území je hraniční hřeben Bílých Karpat o nadmořské výšce přes 700 m a potoky Drietomice a Krátkovský potok vytékající z hor a ústící jako Drietoma do slovenského Váhu. Oblast byla osídlená poměrně pozdě, a to ze slovenské strany, což spolu s periferní polohou umožnilo vznik specifické kultury, nářečí a také zpoždění modernizace, která dříve proběhla v území západně od hraničního hřebene. Podél potoků jsou soustředěny obytné domy a částečně také orná půda. Rozsah trvalých travních porostů dosáhl maxima v roce 1845, dnes v jádru území dosahuje kolem čtvrtiny z celkové rozlohy. Největší podíl orné půdy v oblasti dosahují obce na severozápadě, na vnitrozemské straně dosahují hřebeny až do výšek 550 m n. m. Lesní plochy území dominují, na severu oblasti tvoří i přes polovinu rozlohy jednotlivých SÚJ.
Podíl orné půdy na výměře |
Podíl trvalých travních porostů |
Podíl lesních ploch na celkové |
Literatura
- BIČÍK, I. a kol. (2010): Vývoj využití ploch v Česku. Edice Geographica, sv. 3, ČGS, Praha.
- BIČÍK, I., KUPKOVÁ, L., JELEČEK, L., KABRDA, J., ŠTYCH, P., JANOUŠEK, Z., WINKLEROVÁ, J. (2015): Land Use Changes in the Czech Republic 1845–2010. Springer.
- Databáze LUCC Czechia. Přírodovědecká fakulta UK, Praha.
Přírodní podmínky pro zemědělství
Ivan Bičík, Zdeněk Boudný, Tomáš Burda, Pavel Chromý, Vít Jančák
Přírodní podmínky pro zemědělské hospodaření jsou souhrnem mnoha dílčích ukazatelů. Ovlivňují je zejména půdní a klimatické podmínky a charakter reliéfu. Souhrnně lze přírodní podmínky pro zemědělské hospodaření vyjádřit produkční schopností zemědělské půdy a průměrnou úřední cenou zemědělské půdy.
Produkční schopnost zemědělské půdy (v bodech) Číslo udává vztah k nejúrodnější BPEJ v Česku (= 100 bodů) |
Úrodnost zemědělské půdy (průměrná cena zemědělské půdy v Kč na 1 m2) |
Cíle
Cílem je dokumentovat a zhodnotit přírodní podmínky jednotlivých modelových území pro zemědělské hospodaření. Pro hodnocení jsme zvolili syntetické ukazatele, které v sobě zahrnují jednotlivé dílčí složky přírodních předpokladů (půdní, klimatické, charakter reliéfu).
Data a metody
Produkční schopnost zemědělské půdy se udává v bodech, přičemž bodové ohodnocení konkrétní územní jednotky udává vztah k nejúrodnější bonitované půdně ekologické jednotce v Česku, která má hodnotu 100 bodů. Územní jednotka s bodovým ohodnocením 50 má tak poloviční úrodnost ve srovnání s nejúrodnější bonitovanou půdně ekologickou jednotkou. Druhým použitým ukazatelem vyjadřujícím úrodnost zemědělské půdy je průměrná cena jednoho m2 zemědělské půdy, která je stanovena na základě diferenciace bonitovaných půdně ekologických jednotek a vyjadřuje proto úrodnost zemědělské půdy (nejedná se tak o cenu tržní).
Produkční schopnost zemědělské půdy (v bodech) Číslo udává vztah k nejúrodnější BPEJ v Česku (= 100 bodů) |
Úrodnost zemědělské půdy |
Výsledky
Oblast leží těsně u hranice se Slovenskem. Přírodní osou území je hraniční hřeben Bílých Karpat o nadmořské výšce přes 700 m a potoky Drietomice a Krátkovský potok vytékající z hor a ústící jako Drietoma do slovenského Váhu. Oblast byla osídlená poměrně pozdě, a to ze slovenské strany, což spolu s periferní polohou umožnilo vznik specifické kultury, nářečí a také zpoždění modernizace, která dříve proběhla v území západně od hraničního hřebene. Přírodní podmínky odpovídají členitému charakteru území, ve vyšších polohách jsou srážky až kolem 1 000 mm/rok, teploty o 2–3 stupně nižší než v údolích potoků, kde dochází hlavně v zimním období k inverzím. Produkční schopnost zemědělské půdy je podprůměrná, dosahuje ke 40 bodům, úřední cena v jádrovém území kolem Hrozenkova dosahuje hodnot jen kolem 2 Kč/m2, za horským hřebenem na západě kolem 4 Kč/m2.
Použitá literatura a zdroje
- BIČÍK, I. a kol. (2010): Vývoj využití ploch v Česku. Edice Geographica, sv. 3, ČGS, Praha.
- BIČÍK, I., KUPKOVÁ, L., JELEČEK, L., KABRDA, J., ŠTYCH, P., JANOUŠEK, Z., WINKLEROVÁ, J. (2015): Land Use Changes in the Czech Republic 1845–2010. Springer.
- Databáze LUCC Czechia. Přírodovědecká fakulta UK, Praha.