Vývoj využití krajiny

Lucie Kupková, Lukáš Brůha, Daniel Pumr, Mojmír Polák

Cíle

Cílem bylo porovnat využití krajiny přibližně v polovině 19. století na základě map stabilního katastru a současné využití krajiny a vyhodnotit změny.

Data a metody

Pro první časový horizont byly použity barevné rastrové kopie tzv. císařských povinných otisků map stabilního katastru Čech. Jedná se o mapy z let 1826-1843. Na rozdíl od tzv. originálních map stabilního katastru zachycují původní stav krajiny bez dodatečného zákresu pozdějších změn (viz http://geoportal.cuzk.cz). Rastrové mapy byly georeferencovány a mozaikovány v programu ArcView.

Jako podklad pro mapy současného stavu krajiny byly staženy katastrální mapy z Registru územní identifikace adres a nemovitostí (RÚIAN) - https://www.cuzk.cz/Uvod/Produkty-a-sluzby/RUIAN/RUIAN-(1).aspx. Protože obsahovaly velké množství chyb v kategoriích využití krajiny/půdy, byla data opravena s využitím aktuálního ortofota ČÚZK. To bylo přes službu WMS připojeno do ArcGIS. Pro mapové výstupy a hodnocení změn byla použita zjednodušená legenda (současný katastr eviduje pouze základní kategorie využití půdy).

Výsledky

Rozmístění kategorií využití krajiny v obou časových horizontech ukazuje obrázek 1, změny jsou kvantifikovány v tab. 1.

 

Obrázek 1: Změny využití krajiny mezi lety 1843 (stabilní katastr) a 2020 (současný katastr)

 

Tabulka 1: Změny využití krajiny mezi lety 1843 (stabilní katastr) a 2020 (současný katastr)

Kategorie využití půdy	rozloha 1843 [%]	rozloha 2020 [%]	změna [%]
zastavěné plochy	0,84	10,46	9,62
ostatní plochy	5,11	31,21	26,10
vodní plochy	1,63	0,61	-1,02
lesní plochy	11,00	11,47	0,47
orná půda	57,01	1,81	-55,20
trvalé travní porosty	23,84	28,57	4,72
trvalé kultury	0,57	15,88	15,31

 

Rochlice a Vesec jsou administrativní části jižního okraje Liberce. V polovině 19. století převládalo zemědělské využití s převahou orné půdy, poměrně velkým podílem travních porostů a velmi malým podílem lesních ploch. V průběhu sledovaného období došlo k velkým změnám v celém území, i když k jiným na severu než v jižní části. Severní část v těsnějším napojení na samotné město doznala zásadních změn v důsledku značného rozšíření ostatních ploch (zpevněné plochy dopravní – silnice, parkoviště, komerční a obchodní plochy apod.). Významně se zde také rozšířila zástavba.  Ta celkově vzrostla o téměř 10 procentních bodů, přičemž v jižní části území nebyl nárůst příliš zásadní.

V kontrastu s proměnou severní části v městské prostředí – tedy významné intenzifikaci využití krajiny, došlo v jižní části naopak k výrazné extenzifikaci. Orná půda byla prakticky všude na jihu zatravněna (zatímco na severu zastavěna). Toto území je typickým příkladem tzv. polarizace krajiny. Jedná se o proces, kdy orná půda významně ubývá z důvodu, že je nahrazována na jedné straně plochami antropogenními a na druhé straně plochami relativně přírodními (v tomto případě travními porosty). V jižní části paradoxně přibyly travní porosty i na úkor lesních ploch.

 Použitá literatura a zdroje

• Rastrové mapy stabilního katastru použité k vektorizaci: Český úřad zeměměřictví a katastru – ČÚZK.
• Současné katastrální mapy – RÚIAN ČÚZK.
• Ortofota použitá k aktualizaci a opravám současné katastrální mapy – WMS služba ČÚZK.