Vývoj využití krajiny

Lucie Kupková, Lukáš Brůha, Jakub Růžička

Cíle

Cílem bylo porovnat využití krajiny přibližně v polovině 19. století na základě map stabilního katastru a současné využití krajiny a vyhodnotit změny.

Data a metody

Pro první časový horizont byly použity barevné rastrové kopie tzv. císařských povinných otisků map stabilního katastru Čech. Jedná se o mapy z let 1826-1843. Na rozdíl od tzv. originálních map stabilního katastru zachycují původní stav krajiny bez dodatečného zákresu pozdějších změn (viz http://geoportal.cuzk.cz). Rastrové mapy byly georeferencovány a mozaikovány v programu ArcView.

Jako podklad pro mapy současného stavu krajiny byly staženy katastrální mapy z Registru územní identifikace adres a nemovitostí (RÚIAN) - https://www.cuzk.cz/Uvod/Produkty-a-sluzby/RUIAN/RUIAN-(1).aspx. Protože obsahovaly velké množství chyb v kategoriích využití krajiny/půdy, byla data opravena s využitím aktuálního ortofota ČÚZK. To bylo přes službu WMS připojeno do ArcGIS. Pro mapové výstupy a hodnocení změn byla použita zjednodušená legenda (současný katastr eviduje pouze základní kategorie využití půdy).

Výsledky

Rozmístění kategorií využití krajiny v obou časových horizontech ukazuje obrázek 1, změny jsou kvantifikovány v tab. 1.

 

Obrázek 1: Změny využití krajiny mezi lety 1836 (stabilní katastr) a 2020 (současný katastr)

 

Tabulka 1: Změny využití krajiny mezi lety 1836 (stabilní katastr) a 2020 (současný katastr)

Kategorie využití půdy	rozloha 1836 [%]	rozloha 2020 [%]	změna [%]
zastavěné plochy	0,32	0,82	0,50
ostatní plochy	3,47	10,15	6,68
aktivní doly	0,09	4,66	4,57
bývalé (neaktivní) doly	0,00	3,01	3,01
vodní plochy	3,24	1,54	-1,70
odkaliště	0,00	4,35	4,35
lesní plochy	21,25	43,31	22,06
orná půda	58,50	6,54	-51,96
trvalé travní porosty	12,31	20,94	8,62
trvalé kultury	0,82	0,23	-0,59
neudržované plochy	0,00	4,46	4,46

 

Karviná – Doly byla v roce 1836 typickou českou venkovskou krajinou, kde dominovala orná půda, nezanedbatelný podíl území zaujímaly lesy a trvalé travní porosty. Byly zde i vodní plochy a venkovská zástavba a celkem hustá síť cest. V roce 2020 je obraz krajiny hodně odlišný. Zásadní roli (i když z hlediska rozlohy nikoliv dominantní) hrají plochy vzniklé v důsledku důlní činnosti (aktivní a neaktivní doly, odkaliště, neudržované a ostatní plochy). Paradoxně zde došlo k významnému nárůstu lesních ploch (o 22procentních bodů) a také trvalých travních porostů.

Prakticky veškeré změny, které nastaly, byly na úkor orné půdy. Ta v území dnes zaujímá méně než 7 % rozlohy.  Území je v současnosti hodně fragmentované a má zcela jiný ráz, než tomu bylo před 180 lety. Ze zemědělské krajiny se stala krajina důlní a industriální, ovšem s významným podílem lesních a zatravněných ploch.

 Použitá literatura a zdroje

• Rastrové mapy stabilního katastru použité k vektorizaci: Český úřad zeměměřictví a katastru – ČÚZK.
• Současné katastrální mapy – RÚIAN ČÚZK.
• Ortofota použitá k aktualizaci a opravám současné katastrální mapy – WMS služba ČÚZK.