Vývoj využití krajiny

Lucie Kupková, Lukáš Brůha, Monika Zikmundová

Cíle

Cílem bylo porovnat využití krajiny přibližně v polovině 19. století na základě map stabilního katastru a současné využití krajiny a vyhodnotit změny.

Data a metody

Pro první časový horizont byly použity barevné rastrové kopie tzv. císařských povinných otisků map stabilního katastru Čech. Jedná se o mapy z let 1826-1843. Na rozdíl od tzv. originálních map stabilního katastru zachycují původní stav krajiny bez dodatečného zákresu pozdějších změn (viz http://geoportal.cuzk.cz). Rastrové mapy byly georeferencovány a mozaikovány v programu ArcView.

Jako podklad pro mapy současného stavu krajiny byly staženy katastrální mapy z Registru územní identifikace adres a nemovitostí (RÚIAN) - https://www.cuzk.cz/Uvod/Produkty-a-sluzby/RUIAN/RUIAN-(1).aspx. Protože obsahovaly velké množství chyb v kategoriích využití krajiny/půdy, byla data opravena s využitím aktuálního ortofota ČÚZK. To bylo přes službu WMS připojeno do ArcGIS. Pro mapové výstupy a hodnocení změn byla použita zjednodušená legenda (současný katastr eviduje pouze základní kategorie využití půdy).

Výsledky

Rozmístění kategorií využití krajiny v obou časových horizontech ukazuje obrázek 1, změny jsou kvantifikovány v tab. 1.

 

Obrázek 1: Změny využití krajiny mezi lety 1843 (stabilní katastr) a 2020 (současný katastr)

 

Tabulka 1: Změny využití krajiny mezi lety 1843 (stabilní katastr) a 2020 (současný katastr)

Kategorie využití půdy	rozloha 1843 [%]	rozloha 2020 [%]	změna [%]
zastavěné plochy	0,64	1,07	0,43
ostatní plochy	7,65	7,74	0,10
vodní plochy	2,65	3,06	0,41
lesní plochy	9,06	19,09	10,04
orná půda	61,09	39,55	-21,54
trvalé travní porosty	16,76	21,48	4,72
sukcesní vegetace	0,00	3,14	3,14
trvalé kultury	2,15	4,86	2,71

 

V území Zahrádek dnes již prakticky zanikla feudální komponovaná krajina v okolí renezančního zámku ze 16. století, jejímž estetickým a krajinářským úpravám a údržbě byla věnována péče od 17. do 19. století. Zánik započal s politickými a společenskými změnami po roce 1945. Zámek byl zestátněn, v území došlo i k odsunu německého obyvatelstva. Kolektivizace přinesla nové způsoby hospodaření a změnu krajinného rázu, prvky komponované krajiny nebyly udržovány.

V době stabilního katastru byly Zahrádky součástí zemědělské krajiny, kde převládala orná půdy na téměř třetině území, doplněná o trvalé travní porosty. Velmi malý podíl měly v území lesní plchy (nižší než 10%). I v důsledku pustnutí komponované feudální krajiny došlo do současnosti k rozšíření lesních ploch, i když i jejich současný podíl (kolem 20 %) je pod průměrem Česka. Mírně vzrostl podíl trvalých travních porostů, s rozvojem zástavby (venkovské) došlo i nárůstu trvalých kultur v okolí domů. Na některých neobhospodařovaných plochách se šíří sukcesní vetetace.

 Použitá literatura a zdroje

• Rastrové mapy stabilního katastru použité k vektorizaci: Český úřad zeměměřictví a katastru – ČÚZK.
• Současné katastrální mapy – RÚIAN ČÚZK.
• Ortofota použitá k aktualizaci a opravám současné katastrální mapy – WMS služba ČÚZK.