Socioekonomická charakteristika

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Ivan Bičík, Zdeněk Boudný, Tomáš Burda, Pavel Chromý, Vít Jančák

Červený Hrádek – zaniklá šlechtická krajina

Krajina modelového území má velmi dlouhou historii s počátky ve 13. století, kdy na místě někdejší strážní věže vznikl hrádek. Ve třicetiletých válkách byl hrádek opakovaně atakován a pustošen, v 17. století byl starší objekt po několika požárech stržen a přestavěn na renesanční zámek. Jeho pozdější majitel na zámku připravil setkání lorda Runcimana se zástupci českých Němců v době snah o odtržení pohraničí a jeho přičlenění k německé říši. Po válce se stal zámek majetkem státu, byla v něm umístěna rehabilitační oddělení nemocnice, učňovská škola a podobně. V roce 1963 připadl městu Jirkovu a pozvolna započaly opravy a úpravy zámku a také rozsáhlé obory s řadou plastik a drobných staveb. Pokládáme za zázrak, že se v blízkosti průmyslově těžební aglomerace Chomutova a Jirkova s rozsáhlými uhelnými těžebními jámami a deponiemi hlušiny podařilo uchovat relativně nenarušenou krajinu zámecké obory a zámecké zahrady. Charakter takto vytvářené krajiny dokumentuje úsilí některých šlechtických rodů o vytvoření krajinné struktury poplatné někdejším představám ideálu krajiny v okolí šlechtického sídla. Kromě toho lze hovořit i o kontrastu mezi zanikající šlechtickou krajinou (jen zčásti zachovalou) a intenzivní těžební, průmyslové a obslužné funkce aglomerace Chomutova s Jirkovem v těsném zázemí.

V roce 1869 už můžeme hovořit o počátku modernizace společnosti v zázemí modelového území. Na hranicích se Saskem stejně jako v Jirkově a Chomutově je již tehdy více než 8 obyvatel na dům. Tento ukazatel na celém území se pohyboval od 5 do 8+. V současnosti je tento ukazatel více než 2,5x nižší, pouze Jirkov a Chomutov má více než 4 obyvatele na dům, a to díky víceposchoďovým objektům v obou městech. Těžba uhlí zahájená v polovině 19. století a rozvoj průmyslu po připojení centra regionu na podkrušnohorskou železnici ovlivnil celkově značnou diferenciaci území jak z pohledu dynamiky obyvatelstva, tak z pohledu rozvoje hospodářství. Území se rozvíjelo odlišně v horské oblasti jak na svazích, tak na parovinách Krušných hor, kde zanikalo osídlení a tradiční hospodaření na rozdíl od území pánevního. Tomu napomáhala i velmi rozdílná úrodnost půd, kdy v pánevních oblastech její produkční schopnost byla ceněna na více než 6,20 Kč/m². Značná část těchto kvalitních půd byla ovšem odstraněna či zdevastována povrchovou těžbou uhlí a deponiemi mezi Jirkovem a Mostem a mezi Chomutovem a Kadaní. Většina obcí ve svazích a pláních Krušných hor má kvalitu půd úředně ceněnou pod průměrem Česka (3,60 Kč/m²).

Index změny je v pánevní oblasti mezi roky 1845 a 2010 větší než 35 (v části území dokonce přes 50), zatímco na svazích a pláních se v tomto období ukazatel pohybuje převážně do 15. V období 1869–1896 a 1896–1948 je index změny do 5, pouze u obou větších měst do 15. Nejvýraznější změny jsou koncentrovány do období socialistické výstavby a samozřejmě především do pánevní oblasti.

Modelové území v severozápadní části Ústeckého kraje na úpatí Krušných hor v blízkosti města Jirkov prošlo zejména po roce 1945 řadou proměn. Vzhledem ke zvolené metodice analýzy ekonomických subjektů bylo nutné zahrnout do zpracování celé město Jirkov, a tím se počet ekonomických subjektů zvýšil na 23 (z toho 20 v Jirkově). I tak je struktura ekonomických subjektů vypovídající. Převládá průmysl celkem 12 subjektů, dále stavebnictví 6 subjektů a doprava 2 subjekty. Struktura průmyslu je dost pestrá, převládají závody strojírenského a dřevozpracujícího průmyslu. Stejně jako v ostatních modelových územích je i zde metodický problém se subjekty se sídlem mimo modelové území. Největším z nich je podle výsledků doplňujícího terénní ho šetření přímo v Červeném Hrádku firma Wotan, která se zabývá lesnictvím a patří do koncernu Agrofert.

Analyzované území leží na okraji jádrového území podkrušnohorské linie sociálně ekonomických aktivit, nedaleko Chomutova a v těsné blízkosti Jirkova. Toto modelové území zaznamenalo ve dvou stech letech udržení rozsáhlé zámecké obory, dnes s částí chráněnou jako přírodní památka, přestože se nachází v bočním údolí v těsné blízkosti intenzivně využívaného Podkrušnohoří. V území došlo v posledních dvou stoletích vedle obnovy někdejšího hrádku na renezanční zámek také k několikeré zásadní změně funkcí okolní krajiny. Tyto změny byly zprvu vyvolány především lokálními potřebami majitelů a přilehlého Jirkova, ve 20. století pak spíše potřebami celospolečenskými. V současnosti se těžebně průmyslová funkce na jižním okraji modelového území pozvolna oslabuje, ale stále jde o krajinu intenzivně využívanou, silně přeměněnou a místy částečně devastovanou.

Určitým problémem je rozsah chráněného ložiska hnědého uhlí (Otvice), které zasahuje až po samotný okraj města Jirkova. Modelové území Červený Hrádek představuje rekreační zázemí velkých koncentrací obyvatel přilehlých pánevních center, takže nabývá na významu funkce rekreační. Právě pro ni je důležitý ostrůvek zeleně a krásy v podobě zámecké obory a zámku Červený Hrádek a přilehlého parku. Ve spojení s údolím Ohře a blízkým zázemím Krušných hor a Slavkovského lesa lze předpoklad vzestup rekreačních funkcí území především severozápadně od vlastního Červeného Hrádku a v průběhu jedné či dvou dekád další utlumení těžebně výrobních funkcí, což bude doprovázeno proměnou současné krajiny na krajinu postindustriální.

Vývoj počtu obyvatel 1869–2011		Vývoj počtu domů 1869–2011
Vývoj počtu obyvatel připadajících na jeden dům 1869–2011		Struktura ekonomických subjektů 2020

Metodika analýzy ekonomických subjektů

Pro hodnocení byly pro užší zájmová území z RES vybrány ekonomické subjekty s počtem pracovníků nad 10, kvůli zachycení i menší ekonomické aktivity, která může ovlivnit podobu krajiny v menších obcích modelového území. Zjišťováno bylo hlavní odvětví činnosti subjektu, jeho velikost podle kategorii, sídlo a příslušnost do modelového území, vše podle číselníku ČSÚ (viz https://www.czso.cz/csu/res/registr_ekonomickych_subjektu).

Problémem byl velký počet ekonomických subjektů především v městských centrech modelových územích (Praha 8 – Karlín a Libeň, nutnost zahrnutí celých území Mostu – Podkrušnohoří, Kladna – Kladensko, Jirkov – Červený Hrádek). Dále bylo nutné eliminovat odvětví bez přímého vlivu na krajinu především obslužného charakteru (školství, obce, stravovací zařízení, maloobchod, bezpečnostní agentury, banky, pojišťovny, reklamní agentury apod.), které jsou zastoupeny plošně v řadě míst. V rámci cestovního ruchu byly zahrnuty jen ty subjekty, které mohou mít vliv na krajinu, jako kempy či golfová hřiště. V rámci Prahy se jedná často o centrály ekonomických subjektů (zejména velkoobchody a obchodní zastoupení). Dvě zájmová území nebyla vůbec zahrnuta (Novobystřicko žádný subjekt, Prášily pouze jeden subjekt) a na Nymbursku pak jsou dva subjekty. Hlavní obor činnosti byl v případě nejasnosti (více činností) ověřován dále z veřejně přístupných zdrojů a místním šetřením. Vzhledem k velké roztříštěnosti pak bylo provedeno sloučení do 17 činností. Celkem se nachází v rámci 10 zpracovaných modelových území 241 zařazených ekonomických subjektů s více jak 10 pracovníky (nejvíce na Kladensku – 123, Pokrušnohoří – 105 a zejména v Praze – 310 subjektů).

Mapy socioekonomických poměrů

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Hustota zalidnění v roce 1869	Hustota zalidnění v roce 1950	Hustota zalidnění v roce 2011
Podíl ekonomicky aktivních obyvatel v priméru na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel	Podíl ekonomicky aktivních obyvatel v sekundéru na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel	Podíl ekonomicky aktivních obyvatel v terciéru na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel
Podíl ekonomicky aktivních obyvatel na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel	Počet obyvatel připadající na jeden dům v roce 1869	Počet obyvatel připadající na jeden dům v roce 2011
	Vyjížďka do zaměstnání

Index změny	Index změny

Fyzickogeografická charakteristika

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Zdeněk Lipský

Zaniklá feudální krajina u Červeného Hrádku

Červený Hrádek leží na východním úbočí Krušných hor (geomorfologický celek IIIA-2 Krušné hory), v geomorfologickém podcelku IIIA-2B Loučenská hornatina a geomorfologickém okrsku IIIA-2B-7 Bolebořská vrchovina. Geologické podloží tvoří proterozoické přeměněné horniny krušnohorského krystalinika – dvojslídné svorové ruly a svory, pararuly, migmatity a ortoruly. Mladší pokryvné útvary se vyskytují v Mostecké pánvi, na úbočí Krušných hor v okolí Červeného Hrádku jsou to jen velmi málo mocné zvětraliny a svahové sedimenty.

Reliéf úbočí Krušných hor v nejbližším okolí Červeného Hrádku se rozkládá v nadmořské výšce 350 – 450 m, v širším zájmovém území má značné výškové rozpětí od 250 m v Mostecké pánvi až do 900 m nad mořem na vrcholech Loučenské hornatiny. Reliéf je značně členitý a svažitý. V okolí Červeného Hrádku má charakter členité vrchoviny s výškovými rozdíly 150 – 300 m (Bolebořská vrchovina), v širším území až hornatiny s výškovými rozdíly až 500 m. Krušnohorský svah se sklání k východu do Mostecké pánve a je rozčleněný četnými paralelními erozními zářezy potoků, které stékají z náhorní plošiny Krušných hor dolů do pánve. Údolí potoků jsou úzká s nevyvinutou údolní nivou. Převládají příkré svahy se sklonem 10 – 25°, jen místy na rozvodních hřbetech se vyskytují malé zbytky zarovnaných povrchů a mírné svahy se sklonem do 10°. Na jednom z těchto nízkých rozvodních hřbetů mezi dvěma údolími je postaven i zámek Červený Hrádek.

Samotný Červený Hrádek leží v klimatické oblasti mírně teplé s průměrnou roční teplotou v rozmezí 7 až 8°C. Klimatické poměry v zájmovém území se však vzhledem ke gradaci reliéfu a nadmořské výšky od Mostecké pánve směrem do hor velmi rychle mění na vzdálenost několika kilometrů a od suchého a teplého podnebí Mostecké pánve až po chladné a vlhké podnebí Krušných hor v nadmořské výšce nad 700 – 800 m . Podobně rychle se mění průměrný roční úhrn srážek od 450 mm ve srážkovém stínu v Mostecké pánvi na dvojnásobek (800 – 1000 mm) ve vrcholových polohách Krušných hor. Totzéž platí pro sněhovou pokrývku a délku zimního období. V Mostecké pánvi se vytváří jen nízká a nestálá sněhová pokrývka, zatímco v Krušných horách je zima dlouhá a sníh zde může ležet 3 - 4 měsíce. Nízké úbočí Krušných hor včetně Červeného Hrádku leží v dosahu častých podzimních a zimních inverzí, zatímco vrcholové polohy Krušných hor se nacházejí zpravidla nad hladinou inverzní nízké oblačnosti. Na podzim a v zimě tak mají více slunečných dnů a slunečního svitu, zatímco na jaře a v létě mají hory mnohem více oblačnosti než polohy na úpatí Krušných hor.

V půdním krytu převládají kambizemě modální a kambizemě dystrické vytvořené na zvětralinách krystalinika. Směrem do hor v chladnějším a vlhčím klimatu se vyskytují kambizemě oglejené a postupně ve vyšších polohách kryptopodzoly a podzoly, na zamokřených pláních Krušných hor také rašelinné půdy (organozemě).

Fytogeograficky leží Červený Hrádek v obvodu Českomoravského mezofytika, fytogeografický okres 25 Krušnohorské podhůří. Vrcholové polohy Krušných hor patří již k oreofytiku, fytogeografický okres 85 Krušné hory. Lesy patří do přírodní lesní oblasti (PLO) 1 Krušné hory. Potenciální přirozenou vegetaci podle Neuhäuslové by tvořila na úbočí Krušných hor květnatá bučina většině území černýšová dubohabřina, jen na výslunných suchých stráních na severu (mimo jádrové území) teplomilná mochnová doubrava, naopak na vlhčích a chladnějších severních svazích ojediněle květnatá lipová bučina střídaná směrem do hor acidofilní bikovou bučinou s jedlí, na vysoko položených zamokřených pláních Krušných hor podmáčená nebo rašelinná smrčina. Úpatí Krušných hor ve srážkovém stínu pod Červeným Hrádkem naopak lemuje úzký pás dubohabřin.

V současném využití krajiny a krajinném pokryvu převládají v Krušných horách lesní porosty. Na úbočí hor v okolí Červeného Hrádku jsou to listnaté lesy s převahou buku a příměsí dalších listnáčů – dubu, habru, javoru, lípy, jilmu. Z jehličnanů se místy objevuje vysazený modřín a borovice. V okolí Červeného Hrádku přežívají v lesích některé v minulosti vysazené exotické nepůvodní druhy dřevin. Ve vrcholových polohách v minulosti katastrofálně postižených imisní kalamitou a odumřením smrkových porostů dnes rostou mladé smrkové porosty s vysokým zastoupením břízy jako pionýrské dřeviny i uměle vysazeného nepůvodního smrku pichlavého. V okolí Červeného Hrádku nebylo vyhlášeno žádné zvláště chráněné území přírody, ale lesní porosty na svazích Krušných hor se zachovalými starými exempláři doupných stromů mají svůj přírodovědný a přírodoochranný význam a jsou významnou součástí územního systému ekologické stability.