Socioekonomická charakteristika

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Ivan Bičík, Zdeněk Boudný, Tomáš Burda, Pavel Chromý, Vít Jančák

Novomlýnské nádrže – zatopená krajina říčních údolí

Modelové území Novomlýnské nádrže – zatopená krajina říčních údolí (Mušov, Strachotín, Dolní Věstonice) se nachází v dobré poloze na historické komunikaci mezi Brnem a Vídní poblíž státní hranice s Rakouskem. V minulosti byla opakovaně ovlivněna občasnými záplavami řeky Dyje a jejich přítoků. Území bylo od pradávna osídlené, v pravěku se jednalo o jedno z nejhustěji zalidněných oblastí celé Evropy. Největším zásahem člověka do krajiny jižní Moravy byla v 70. letech minulého století výstavba vodní nádrže Nové Mlýny. Tato velmi diskutovaná a kontroverzní stavba vytvořila v místech ústí Svratky a Jihlavy do Dyje velkou vodní nádrž (dolní, střední a horní oddělené silničními komunikacemi na mostech), která zatopila rozsáhlé území lužních lesů, zemědělské půdy, meandry a tůně zmíněných řek a také jednu z vesnic. Mušov (první písemná zmínka z roku 1276) zanikl v roce 1980, zatopen byl v roce 1988. Podařilo se zachránit pouze kostel sv. Linharta na malém ostrůvku v prostřední nádrži a několik drobnějších staveb, soch a křížů, které byly přeneseny do okolních obcí ještě před zatopením obce. Na severním břehu nádrže se nachází cenné archeologické naleziště dokumentující římský tábor, a artefakty svědčící o osídlení území na konci doby ledové. Nezatopená část území Mušova byla připojena k obci Pasohlávky. Také další dvě obce modelového území Strachotín a Dolní Věstonice mají část svého katastru pod hladinou. Modelové území charakterizují velmi úrodné a intenzivně využívané půdy s velkým podílem vinic a sadů. Tradiční pěstování vína, vinné sklepy a celá kultura s tím spojená se stala významnou atraktivitou pro domácí i zahraniční cestovní ruch. Tomu přispívá i významné převýšení terénu v podobě Pavlovských vrchů s četnými výhledy na krajinu modelového území. Velká vodní plocha umožňuje zastávky pro sezónní tahy ptactva, dále vodní sporty, rybaření a koupání. To ovšem v podstatně menší míře, než předpokládal projekt výstavby Novomlýnských nádrží, a to z důvodů nečistot a splachů z intenzivně využívané půdy. Modelové území představuje velmi zajímavou krajinu dlouhodobě kultivovanou prací člověka. Někdejší funkce zemědělská byla poněkud oslabena rozvojem dalších funkcí spojených s cestovním ruchem a ochranou přírody na části území.

Jednou z charakteristik vystihujících proměnu životního prostředí modelového území využíváme počet obyvatel připadajících na jeden dům. Ten se v roce 1869 pohyboval v rozmezí 4–6, v roce 2011 pak 2–4. To dokumentuje dlouhodobě se zvyšující kvalitu bydlení v modelovém území ovlivněnou odchodem části venkovských obyvatel do měst, ale i zlepšením úrovně bydlení v tradičních rodinných domech. Ukazatel ovšem ukazuje podíl pouze podle bydlícího obyvatelstva a vzhledem k tomu že část domů je využívána jako penziony, je počet obyvatel bydlících minimálně v turistické či vinařské sezóně jistě vyšší. Hustota zalidnění byla ve všech časových horizontech nižší, než byl průměr Česka, což odpovídá venkovskému charakteru území. Všechny obce vykazují vyšší podíl ekonomicky aktivních v priméru, než je celostátní průměr, devět obcí v jižní polovině zázemí měly (podle dat z roku 2011) v priméru dokonce více než 9 % obyvatel. Jistě je ovlivněna tradičním charakterem území s vysokým podílem pěstování vinné révy, ovoce a zeleniny. Většina obcí má také vyšší zaměstnanost v terciéru než v sekundéru, který je vázán spíše na obcí s vyšším podílem vyjíždějících ekonomicky aktivních obyvatel.

Index změny – tedy podíl ploch, na nichž došlo ke změně kategorie využití – byl nejvyšší v letech 1948–1990. Ten výrazně ovlivnil celkovou velikost indexu změny mezi lety 1845–2010 (nad 12 bez dvou územních jednotek, u poloviny dokonce nad 18). Jde o poměrně velké změny ve využití krajiny ovlivněné změnou funkce tradičního, spíše samozásobitelského zemědělství. Zformovala se specializace ovocnářsko-vinařská. Poté co byla vystavěna železniční síť a zlepšilo se napojení mikroregionu na rakousko-uherské, resp. československé trhy (po roce 1918) a také díky nárůstu životní úrovně obyvatel na území dnešního Česka.

Oblast Novomlýnských nádrží leží na severní straně Pavlovských vrchů a místní krajinu ovlivnila zejména výstavba vodních díla Nové Mlýny na přelomu 70. a 80. let 20. století. Samotná ekonomická struktura přešla od koncentrované zemědělské výroby k menším zemědělským podnikům a vzhledem k rekreačnímu využití vodních nádrží i k cestovnímu ruchu. O roztříštěné hospodářské struktuře svědčí i to, že jsou zde pouze 4 ekonomické subjekty s více jak 10 zaměstnanci. Dva menší zemědělské podniky jako pozůstatky zemědělských družstev s necelou 100 zaměstnanců a pak 2 subjekty cestovního ruchu spojené s existenci přehradních nádrží. V maloobchodu, cestovním ruchu a zemědělství je zde více ekonomických subjektů, které však zvolená metodika nezachycuje.

Tradiční pěstování vína, vinné sklepy a celá kultura s tím spojená se stala významnou atraktivitou pro domácí i zahraniční cestovní ruch na území jihovýchodní Moravy již v minulosti, byla však zvýrazněna po roce 1990. Cestovnímu ruchu přispívá i významné převýšení terénu v podobě Pavlovských vrchů s četnými výhledy na úrodnou krajinu modelového území. Velká vodní plocha Novomlýnských nádrží byla vystavěna pro poněkud odlišné funkce (rekreace, závlahy, ochrana před záplavami), než má krajina modelového území dnes. Jezera umožňují zastávky pro sezónní tahy ptactva, dále některé vodní sporty, ale rybaření a rekreace jsou jen v podstatně menší míře, než předpokládal projekt výstavby Novomlýnských nádrží. Důvodem jsou z důvodů nečistoty z odpadních vod a splachy z intenzivně využívané půdy (Povodí Dyje, Svratky, Jihlavy). Modelové území představuje velmi zajímavou krajinu dlouhodobě kultivovanou prací generací kombinovanou výraznou vápencovou krou Pavlovských vrchů a ve svazích i zalesněnou. Jde o území, kde v konci doby ledové byla dokumentována jedna z nejvyšších hustot zalidnění v celé Evropě. Také zde byla nalezena řada artefaktů z této doby, které jsou vystaveny v lokálním muzeu (Velké Pavlovice). Někdejší funkce zemědělská byla zachována, ale této funkci dnes konkurují některé další spojené s cestovním ruchem (Aquapark, konzumace vína, cyklostezky) na důležitém silničním spojení Brna s Rakouskem. V modelovém území významně vzrostla funkce environmentální, a to vzhledem k potřebám ochrany přírody v CHKO Pavlovské vrchy a jeho malých lokálních rezervacích. Vysoká návštěvnost území je důležitá pro hospodářský rozvoj, z pohledu ochrany přírody však především v letním období vznikají četné konflikty s potřebnou ochranou přírody.

Vývoj počtu obyvatel 1869–2011		Vývoj počtu domů 1869–2011
Vývoj počtu obyvatel připadajících na jeden dům 1869–2011		Struktura ekonomických subjektů 2020

Metodika analýzy ekonomických subjektů

Pro hodnocení byly pro užší zájmová území z RES vybrány ekonomické subjekty s počtem pracovníků nad 10, kvůli zachycení i menší ekonomické aktivity, která může ovlivnit podobu krajiny v menších obcích modelového území. Zjišťováno bylo hlavní odvětví činnosti subjektu, jeho velikost podle kategorii, sídlo a příslušnost do modelového území, vše podle číselníku ČSÚ (viz https://www.czso.cz/csu/res/registr_ekonomickych_subjektu).

Problémem byl velký počet ekonomických subjektů především v městských centrech modelových územích (Praha 8 – Karlín a Libeň, nutnost zahrnutí celých území Mostu – Podkrušnohoří, Kladna – Kladensko, Jirkov – Červený Hrádek). Dále bylo nutné eliminovat odvětví bez přímého vlivu na krajinu především obslužného charakteru (školství, obce, stravovací zařízení, maloobchod, bezpečnostní agentury, banky, pojišťovny, reklamní agentury apod.), které jsou zastoupeny plošně v řadě míst. V rámci cestovního ruchu byly zahrnuty jen ty subjekty, které mohou mít vliv na krajinu, jako kempy či golfová hřiště. V rámci Prahy se jedná často o centrály ekonomických subjektů (zejména velkoobchody a obchodní zastoupení). Dvě zájmová území nebyla vůbec zahrnuta (Novobystřicko žádný subjekt, Prášily pouze jeden subjekt) a na Nymbursku pak jsou dva subjekty. Hlavní obor činnosti byl v případě nejasnosti (více činností) ověřován dále z veřejně přístupných zdrojů a místním šetřením. Vzhledem k velké roztříštěnosti pak bylo provedeno sloučení do 17 činností. Celkem se nachází v rámci 10 zpracovaných modelových území 241 zařazených ekonomických subjektů s více jak 10 pracovníky (nejvíce na Kladensku – 123, Pokrušnohoří – 105 a zejména v Praze – 310 subjektů).

Mapy socioekonomických poměrů

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Hustota zalidnění v roce 1869	Hustota zalidnění v roce 1950	Hustota zalidnění v roce 2011
Podíl ekonomicky aktivních obyvatel v priméru na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel	Podíl ekonomicky aktivních obyvatel v sekundéru na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel	Podíl ekonomicky aktivních obyvatel v terciéru na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel
Podíl ekonomicky aktivních obyvatel na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel	Počet obyvatel připadající na jeden dům v roce 1869	Počet obyvatel připadající na jeden dům v roce 2011
	Vyjížďka do zaměstnání

Index změny	Index změny

Fyzickogeografická charakteristika

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Zdeněk Lipský

Zatopená nivní krajina Novomlýnských nádrží

Vodní dílo Nové Mlýny na jižní Moravě tvoří soustava 3 plošně rozsáhlých a relativně mělkých vodních nádrží na řece Dyji postavených v letech 1975-1989. Horní nádrž (Mušovská) má plochu 528 ha a max. hloubku 4,3 m, Střední nádrž (Věstonická) plochu 1031 ha a max. hloubku 5,3 m, Dolní nádrž (Novomlýnská) plochu 1688 ha a max. hloubku 7,8 m. Dolní nádrž je největší vodní plochou na Moravě, celá kaskáda pak zaujímá plochu 32,3 km². Průměrná hloubka je malá a často nepřesahuje 2 Západní část řešeného území, Horní a Střední nádrž, patří podle geomorfologického členění do geomorfologické soustavy Vněkarpatské sníženiny, geomorfologickému celku VIIIA-1 Dyjsko-svratecký úval a podcelku VIIIA-1C Dyjsko-svratecká niva.

Východní část, tedy Dolní nádrž, se nachází již na území geomorfologické soustavy Vídeňská pánev v geomorfologickém celku XA-1 Dolnomoravský úval a podcelku XA-1B Dyjsko-moravská niva. Geomorfologické části jsou však v obou částech velmi podobné, jedná se o širokou nivní rovinu, v současné době zatopenou vodní plochou zmíněných tří nádrží, v nadmořské výšce 160-180 m. Jedná se o akumulační rovinu podél řeky Dyje vyplněnou kvartérními fluviálními sedimenty. Četné meandry byly již v minulosti, před postavením nádrží, protnuty umělými koryty. V současném reliéfu zatopené nivy se dominantně uplatňují antropogenní litorální formy reliéfu, především mohutné hráze, po nichž vedou komunikace. Nádrže mají kromě hlavní hráze většinou i boční ohrázování. Pouze nad severním břehem Střední nádrže západně od Strachotína se zvedá příkrý terénní stupeň vysoký až 30 m, původní nárazový břeh Dyje, v němž jsou zabudovány vinné sklepy. Podobně k jižnímu břehu Dolní nádrže v úseku mezi Pavlovem a Dolními Věstonicemi přiléhají severní svahy Pavlovských vrchů.

Okolí nádrží je tedy většinou rovinaté, jenom na jihu nad Dolními Věstonicemi se nápadně zvedá jako zdaleka viditelná terénní dominanta kulisa Pavlovských vrchů (geomorfologický podcelek IXA-1A), které patří ke geomorfologické soustavě IX Vnější Západní Karpaty. Jižně od Horní nádrže se zvedají nižší a méně výrazné Dunajovické vrchy (geomorfologický podcelek VIIIA-1D). Na severní straně se velmi mírnými táhlými svahy zvedají nízký Strachotínský kopec (geomorfologický okrsek XA-1A-a), Šakvický kopec (geomorfologický okrsek XA-1A-j) a na východě Přítlucká hora (geomorfologický okrsek XA-1A-i), za Popickou sníženinou (geomorfologický okrsek XA.1A-b) se pak zvedají nízké svahy Hustopečské pahorkatiny (geomorfologický podcelek IXB-1A), která je okrajovou nejnižší částí geomorfologického celku IXB-1 Ždánický les.  

Geologické podloží dyjské nivy tvoří kvartérní sedimenty. V původní dyjské nivě se vyskytují široké a mohutné holocénní fluviální náplavy, které jsou nyní zatopené vodami Novomlýnských nádrží. Okolní nízké svahy, okrajové výběžky Ždánického lesa jsou tvořené flyšovými paleogenními sedimenty (hustopečské slíny), na nichž se místy vyskytují neogenní sedimenty, kvartérní sprašové pokryvy a zbytky říčních teras. Pavlovské vrchy budují flyšové jílovce a pískovce ždánického příkrovu, z nichž nápadně vystupují tektonicky odloučené kry bílých jurských vápenců, které jsou vypreparované do podoby mohutných skalních bradel.

Novomlýnské nádrže leží na jižní Moravě v nejnižší a nejteplejší části České republiky v klimatické oblasti velmi teplé a suché, chudé na srážky (podle Quitta v Atlasu krajiny ČR). Průměrná roční teplota dosahuje 9 až 10°C (v posledních letech vlivem oteplení i přes 10°C), průměrný roční úhrn srážek dosahuje 450-500 mm. Průměrná letní teplota se blíží 20°C, je zde nejvyšší počet nejvyšší počet letních dnů v Česku (70-80) a nejdelší vegetační období, jehož trvání se vlivem globálního oteplení dále prodlužuje. Vegetace ve vegetačním období trpí častým dlouhotrvajícím suchem. Zima je zejména v posledních dekádách vlivem globálního oteplení velmi mírná a krátká, s nestálou sněhovou pokrývkou. Na podzim a v zimě se vyskytují časté inverze a mlhy.

V půdním krytu mimo údolní nivu, kde původní fluvizemě jsou převážně zaplavené, převládají černozemě modální a karbonátové, místy regozemě nebo pararendziny a černice vyvinuté převážně na spraších. Na mírných svazích budovaných flyšovými horninami se vyskytují černozemě pelické, černice a pelozemě vyvinuté na strukturně těžších karbonátových substrátech (slíny a slínovce). Na Pavlovských vrších na vápencích se vytvořily typické rendziny a pararendziny.

Novomlýnské nádrže leží ve fytogeografickém obvodu Panonské termofytikum. Jádro sledovaného území patří fytogeografickému okresu 18 Jihomoravské úvaly, podokres Dyjsko-svratecký úval. Jižní okrajová část patří fytogeografickému okresu 17 Mikulovská pahorkatina, podokres 17a Dunajovické kopce a 17b Pavlovské kopce. Do severovýchodní části zájmového území zasahuje fytogeografický okres 20 Jihomoravská pahorkatina, podokres 20b Hustopečská pahorkatina. Celé území leží v přírodní lesní oblasti (PLO) 35 Jihomoravské úvaly, s výjimkou Pavlovských kopců v nejnižším lesním vegetační stupni 1 dubovém. Potenciální přirozenou vegetaci podle Neuhäuslové by tvořila v údolní nivě Dyje a dolní Svratky panonská jilmová jasenina v komplexu s topolovou jaseninou. Na plošinách a mírných svazích mimo údolní nivu panonská dubohabřina se sprašovou doubravou, na pálavských bradlech teplomilná mahalebková a/nebo dřínová doubrava.

V současném využití krajiny a krajinném pokryvu v nivě Dyje dominuje vodní plocha tří Novomlýnských nádrží. V jejich okolí převládá intenzivně využívaná orná půda, která se na táhlých mírných svazích střídá s vinicemi a ovocnými sady. Na březích nádrží se rozšířily i rekreační areály. Cenné zbytky lužního lesa zůstaly zachovány jen při soutoku Svratky a Jihlavy (Mušovský luh).

Na jihu přiléhá k Dolní Novomlýnské nádrži chráněná krajinná oblast Pálava. Na ní se nachází celá řada významných maloplošných zvláště chráněných území přírody, v prvé řadě zejména rozsáhlá národní přírodní rezervace Děvín, Kotel a Soutěska se společenstvy skalních stepí na vápencových bradlech. Pod hrází Dolní Novomlýnské nádrže se rozkládá v nivě Dyje národní přírodní rezervace Křivé jezero, která chrání zbytek přirozeného toku Dyje s okolní říční nivou, s lužními porosty a s význačným hnízdištěm ptactva. Na Věstonické (Střední) nádrži je vymezena přírodní rezervace na ochranu nově vytvořeného významného vodního a mokřadního ekosystému s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Přírodní památka Dolní Mušovský luh chrání poslední zbytky lužních lesů v povodí dolní Jihlavy a Svratky. Přírodní památka Betlém ochraňuje typická bažinatá společenstva v nivě dolní Jihlavy.

V území byla vyhlášena ptačí oblast Pálava a ptačí oblast Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny k ochraně populací čápa bílého, orla mořského, rybáka obecného, husy velké, husy polní a dalších vodních ptáků v počtu vyšším než 20 000 jedinců. Evropsky významná lokalita Mušovský luh chrání jasanovo-olšový lužní les s dubem letním, jilmem vazem, jilmem habrolistým, jasanem ztepilým.