Fyzickogeografická charakteristika

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Modelové území zaniklé či zanikající hornické krajiny Rosicka-Oslavanska se nachází v geomorfologické oblasti IID Brněnská vrchovina. Jádrové území leží v geomorfologickém celku IID-1 Boskovická brázda, podcelku IID-1A Oslavanská brázda, okrsku IID-1A-7 Zbýšovská pahorkatina. Na severu u Zastávky zasahuje do jádrového území od Rosic geomorfologický okrsek IID-1A-6 Rosická kotlina a jižně od Padochova od Ivančic geomorfologický okrsek IID-1A-8 Ivančická kotlina. Oslavanská brázda, v níž leží jádrové území, je na východě i na západě zřetelně tektonicky ohraničena sousedními jednotkami: na východě zasahuje do širšího zájmového území geomorfologický celek IID-2 Bobravská vrchovina, podcelek IID-2B Lipovská vrchovina, na západě geomorfologická oblast Českomoravská vrchovina se svým celkem IIC-5 Křižanovská vrchovina, podcelek IIC-5A Bítešská vrchovina.

Geologické podloží jádrového území v Oslavanské brázdě tvoří permokarbonské a neogenní sedimenty (jílovité břidlice, jílovce, arkózy, slepence, droby). Významný kvartérní pokryv představují spraše a sprašové hlíny na plošinách a mírných svazích a fluviální sedimenty v údolních nivách. V širším zájmovém území západně od Oslavanské brázdy na okrajích Českomoravské vrchoviny (Bítešská vrchovina) převládají metamorfované krystalické břidlice (ortoruly, migmatity, granulit, místy hadce). V širším území východně od Oslavanské brázdy (Bobravská vrchovina) tvoří skalní podloží hlubinné vyvřeliny brněnského plutonu (žula, granodiorit). V permokarbonských sedimentech Oslavanské brázdy se vyskytují sloje černého uhlí, které byly těženy v Rosicko-oslavanském revíru a byly příčinou vzniku zdejší montánní krajiny.

Reliéf Zbýšovské pahorkatiny v jádrovém území (katastry Zbýšov u Oslavan, Babice u Rosic, Zastávka, Padochov, Oslavany) má typologicky charakter ploché, místy až členité pahorkatiny v převládající nadmořské výšce 300-400 m. Reliéf Ivančické kotliny na jihu je nižší (nadmořská výška 200-300 m), odlesněný a s výjimkou údolí řeky Oslavy málo členitý, podobně jako reliéf Rosické kotliny severně od řeky Bobravy. V území se vyskytují četné antropogenní tvary reliéfu jako haldy, odkaliště a další pozůstatky již ukončené těžby černého uhlí.

Oslavanská brázda je na západní i východní straně zřetelně ohraničena okrajovými svahy Českomoravské vrchoviny a Bobravské vrchoviny. Jejich převýšení nad brázdou dosahuje 50-100 m.

Modelové území Rosicko-Oslavansko leží v teplé klimatické oblasti s průměrnou roční teplotou 8 až 9°C, podle starší klimatické klasifikace Quitta na přechodu mezi klimatickou oblastí teplou T2 a mírně teplou MT11. Průměrný roční úhrn srážek dosahuje 500-550 mm, území leží ve srážkovém stínu a zejména v létě trpí suchem. Zima je mírná s nestálou sněhovou pokrývkou, léto je poměrně dlouhé a často suché. Na podzim a v zimě se vlivem kotlinové polohy vyskytují četné inverze.

Území leží ve fytogeografickém obvodu České mezofytikum, fytogeografický okres 68 Moravské podhůří Vysočiny. Převládá lesní výškový vegetační stupeň 3 dubovobukový, v nižších polohách stupeň bukovodubový. Potenciální přirozenou vegetaci podle Neuhäuslové tvoří téměř na celém území černýšová dubohabřina, s malými ostrůvky xerotermních skalních stepí. V údolních nivách Oslavy, Bobravy a jejich přítoků se přirozeně vyskytovaly úzké pásy mokřadních olšin, případně lužních lesů.

Současná krajina je mozaikou zemědělských ploch s převahou orné půdy, lesních celků, sídel a s hustou sítí dopravních linií včetně energovodů a produktovodů. V jádrovém území v Oslavanské brázdě je soustředěné poměrně husté osídlení a četné pozůstatky hornické činnosti jako jsou haldy, odkaliště, opuštěné těžební a průmyslové areály. V okrajových částech zájmového území je osídlení mnohem řidší a vyšší zastoupení zde mají lesní plochy, zejména v Bobravské vrchovině. V lesích převládají borové a dubové porosty, méně smrk, který zde trpí suchem.

Do východní části širšího modelového území v oblasti zalesněné Bobravské vrchoviny zasahuje přírodní park Bobrava – rozsáhlý lesní komplex se zbytky přírodě blízkých doubrav a bučin.

Mapy socioekonomických poměrů

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Socioekonomická charakteristika

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Modelové území Rosicko-Oslavansko leží v západní části Jihomoravského kraje v blízkosti jeho hranic s Krajem Vysočina. V jeho centru leží Rosicko-Oslavanská pánev, kde hlavním krajinotvorným činitelem od 19. století až do 90. let 20. století byla podpovrchová těžba uhlí. V okrajových částech území to bylo především zemědělství. Správně patří Rosicko-Oslavansko do ORP Rosice a Ivančice.

Obvod obce s rozšířenou působností Rosice (zároveň POÚ) leží v západní části Jihomoravského kraje v okrese Brno-venkov v Jevišovické pahorkatině, Křižanovské vrchovině a Boskovické brázdě v povodí Oslavy, na severu sousedí s ORP Kuřim a Tišnov, na východě s ORP Šlapanice a s Brnem, na jihu s ORP Ivančice a na západě s Krajem Vysočina. Jeho rozloha je 174 km2, počet obyvatel k 1. 1. 2017 25 721 (k 1. 1. 2012 24 671), hustota zalidnění dosahuje 148 obyvatel/km2. Najdeme zde celkem 24 obcí (města Rosice a Zbýšov a městys Ostrovačice). Jedná se o nejvíce zalesněný obvod ORP v Jihomoravském kraji (46 % území) především na západě a severu, na východě je osídlení zasaženo suburbanizací brněnské aglomerace a díky kladnému migračnímu saldu stoupá počet obyvatel. Vysoký počet osob samostatně výdělečně činných, podíl zaměstnanosti ve službách a vyjížďka za prací do Brna. Relativně horší podmínky pro zemědělství na západě (bramborářská oblast), na východě pěstování cukrové řepy a obilnin. Průmysl strojírenský, dřevozpracující a potravinářský (Penam). Dříve rozsáhlá těžba uhlí v Rosicko-oslavanské pánvi, dnes již pouze význam pro cestovní ruch (technické památky Rosice, Zbýšov, Zastávka). Na území ORP se nachází Autodrom Brno (Masarykův okruh). Územím prochází dálnice D 1 a silnice I/23 mezi Brnem a Třebíčí a železniční trať Okříšky-Brno.

V rámci ORP existuje celkem 10 dobrovolných svazků obcí: Devět křížů, Dobrovolný svazek obcí Domašovsko, Mikroregion Domašovsko, Mikroregion Kahan DSO, Svazek obcí Hluboké – Krokočín – Újezd u Lysic, Svazek obcí Říčany – Ostrovačice, Svazek vodovodů a kanalizací, Vodárna Zbýšov, Svazek obcí Panství hradu Veveří, Svazek vodovodů a kanalizací Ivančice, Chvojnice - mikroregion.

Obvod obce s rozšířenou působností (zároveň POÚ) v jihozápadní části Jihomoravského kraje v okrese Brno-venkov v Křižanovské vrchovině, Jevišovické pahorkatině a Boskovické brázdě v povodí Jihlavy, Rokytné a Oslavy. Na severu sousedí s ORP Rosice, na východě s ORP Šlapanice a Židlochovice, na jihu s ORP Pohořelice a Moravský Krumlov a na západě s krajem Vysočina. Rozloha je 172 km2, počet obyvatel k 1. 1. 2017 24 150 (k 1. 1. 2012 24 042), hustota zalidnění dosahuje 140 obyvatel/km2. Celkem je tady 17 obcí (města Dolní Kounice, Ivančice a Oslavany), sever a východ území ovlivněn suburbanizací brněnské aglomerace. Průmysl především strojírenský, textilní a stavebních hmot. Dříve těžba černého uhlí v Oslavanské pánvi (ekologické škody). Těžba kamene, písku štěrkopísku. Oblast leží na rozhraní bramborářské a řepařské výrobní zemědělské oblasti (tradice pěstování chřestu v Ivančicích). Vysoká vyjížďka do Brna i přes nedostatečnou dopravní síť (železniční trať Brno-Hrušovany nad Jevišovkou, pouze silnice II. třídy). Významné pro cestovní ruch jsou zřícenina klášteru Rosa Coeli a synagoga v Dolních Kounicích, zámek Oslavany, historické náměstí s muzeem Vladimíra Menšíka v Ivančicích, románský kostel v Řeznovicích, technické památky Ivančický viadukt a hornický skanzen Kukla Oslavany, v údolí řek chatové osady.

Celkem v ORP Ivančice působí pět dobrovolných svazků obcí Mikroregion Ivančicko, Svazek vodovodů a kanalizací Ivančice, Vodovod – svazek obcí Pravlov, Trboušany, Němčičky, Kupařovice, Skládka tuhého komunálního odpadu monotematický Vodovody a kanalizace.