Fyzickogeografická charakteristika

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Modelové území Střední Povltaví po obou stranách vltavského údolí jižně od Prahy Krkonoše leží v geomorfologické oblasti IIA Středočeská pahorkatina, geomorfologickém celku IIa-1 Benešovská pahorkatina, podcelku IIA-1A Dobříšská pahorkatina, která se dále člení na řadu menších okrsků a podokrsků. Jádrové území katastrů Křeničná a Živohošť leží v geomorfologickém okrsku IIA-1A-2 Jílovská vrchovina, podokrsku IIA-1A-2a Rabyňská vrchovina a IIA-1A-2d Netvořická vrchovina.

Geologické podloží tvoří přeměněné horniny a hlubinné vyvřeliny středočeského plutonu – granit, granodiorit a diorit a jejich žilné ekvivalenty (pegmatit a aplit), ortoruly, metabazalty a kontaktně metamorfované droby a jílovité břidlice. V jádrovém území převládají ortoruly, granulity, migmatity, fylity, svory a pararuly. Kvartérní sedimentární pokryv je málo mocný, převládají svahoviny, v údolních nivách potoků nivní sedimenty. Půdy jsou mělké nebo středně hluboké, skeletovité. V tvrdých krystalických horninách byly místy založeny kamenolomy, území je také známé historickým dobýváním a výskytem zlata (Nový Knín, Mokrsko).

Členitý erozně denudační reliéf typologicky odpovídá ploché vrchovině. Hlavní makroformu reliéfu představuje hluboký erozní zářez Vltavy, jehož hloubka dosahuje až 200 m. Vltavské údolní svahy mají charakter strmých srázů se sklonem přes 20°, s četnými skalními výchozy, skalními srázy a sutěmi na svazích. Mimo vlastní vltavské údolí jsou výškové rozdíly menší (cca 100-150 m) a reliéf typologicky odpovídá členité pahorkatině. V reliéfu se morfologicky uplatňují četné strukturní hřbety a suky. Nadmořská výška se pohybuje v rozpětí 250-500 m.

Modelové území Střední Povltaví leží v teplé klimatické oblasti s průměrnou roční teplotou kolem 8°C, podle starší klimatické klasifikace Quitta v klimatické oblasti mírně teplé MT11. Průměrný roční úhrn srážek se pohybuje kolem 580 mm. Zima je mírná s nestálou sněhovou pokrývkou, léto je středně dlouhé a poměrně suché.

Území leží ve fytogeografickém obvodu České mezofytikum, fytogeografický okres 41 Střední Povltaví.  Potenciální přirozenou vegetaci podle Neuhäuslové tvoří na většině území acidofilní biková a/nebo jedlová doubrava, na suchých srázech vltavského údolí černýšová dubohabřina.

Současná krajina je mozaikou lesních a zemědělských ploch. V lesích převládají pěstované borové monokultury, dále dubové a smíšené porosty. Smrk se vyskytuje méně, protože zde trpí suchem. V posledních letech masivně usychají i borovice. Na skalách rostou fragmentárně reliktní bory a na příkrých srázech se vyskytují zbytky původních dubohabřin, místy až s přechody do skalních stepí. Nelesní plochy tvoří především orná půda, jen místy v údolních nivách se vyskytují louky. V posledních letech však došlo k významnému zatravnění orné půdy a vznikly někdy i rozsáhlé pastevní areály určené k chovu ovcí, skotu a koní. Na vhodných místech u Slapské přehrady vznikly již v období socialismu rozsáhlé rekreační areály, v jádrovém území především na Živohošti, dále např. Ždáň, Nová Živohošť, Cholín.

Do severní části širšího modelového území zasahuje přírodní park Střed Čech. V zaříznutém údolí Vltavy se vyskytuje několik maloplošných zvláště chráněných území (Drbákov – Albertovy skály, Na skalinách, Vymyšlenská pěšina) v kategorii přírodní rezervace nebo národní přírodní rezervace, které chrání porosty zakrslé doubravy s výskytem tisu červeného, jalovce obecného, koniklece a dalších chráněných druhů xerotermní květeny na skalnatých srázech údolí nad řekou.

Sociálně-geografická charakteristika

Modelové území Střední Povltaví leží na obou březích řeky Vltavy v blízkosti přehradních nádrží Slapy a Orlík v jižní části Středočeského kraje. Jde o poměrně periferně položené území s převahou rekreační funkce krajiny, na okrajích s intenzivní zemědělskou výrobou a rozptýlenou industrializací. Na severu sem zasahuje urbanizované okolí Prahy. Správně patří do obvodů ORP Benešov, Dobříš Sedlčany a zasahuje sem i ORP Černošice.

Obvod obce s rozšířenou působností v jihovýchodní části Středočeského kraje v okrese Benešov v Benešovské a Vlašimské pahorkatině v povodí Sázavy a Vltavy (vodní nádrž Slapy), na severu sousedí s ORP Černošice a Říčany na východě s ORP Kutná Hora, na jihu s ORP Vlašim, Votice a Sedlčany a na západě s ORP Dobříš. Rozloha je 690 km2, počet obyvatel k 1. 1. 2017 činí 59 554 (k 1. 1. 2012 to bylo 56 629),  hustota zalidnění je nižší než průměr ve Středočeském kraji a činí 86 obyv./km2. Celkem je zde 51 obcí (města Benešov, Bystřice u Benešova, Pyšely, Sázava, Týnec n. Sázavou a městyse Divišov, Maršovice, Netvořice a Český Šternberk). Ze správního hlediska je území obvodu ORP Benešov rozděleno do obvodů POÚ Benešov, Sázava a Týnec n. S. Převážně venkovské osídlení, které je na severozápadě zasaženo suburbanizací Prahy zejména při hlavních dopravních tazích (dálnice D 1 a silnice I/3, hlavní železniční tah na České Budějovice), díky tomu poměrně výrazný nárůst počtu obyvatel. Na jihu území sepíše stagnace a převládá rekreační využití území a cestovní ruch (chatové osady v Posázaví a Povltaví, Slapská přehrada – zařízení hromadné letní rekreace). Průmysl strojírenský (výroba dopravních prostředků METAZ, Jawa), potravinářský. Významné kulturní památky (zámky Konopiště, Jemniště, hrad Český Šternberk, klášter Sázava, rodiště Josefa Suka Křečovice).

Ve správním obvodu ORP Benešov působí devět dobrovolných svazků obcí (BENE-BUS, CHOPOS, Malé Posázaví, Obecní lesy Benešovska, Vodovodní přivaděč Javorník – Benešov, MIKROREGION DŽBÁNY, EKOSO a Týnecko – svazek obcí, Svazek obcí pro dopravu v pražském jižním regionu).

Obvod obce s rozšířenou působností Sedlčany leží v jižní části Středočeského kraje v okresech Příbram a Benešov v Benešovské ve Vlašimské pahorkatině (Javorová skála 723 m n. m.) v povodí řeky Vltavy. Na západě sousedí s ORP Příbram a Dobříš, na severu s ORP Benešov, na východě s ORP Votice a na jihu s Jihočeským krajem. Rozloha je 448 km2, počet obyvatel 22 105 (k 1. 1. 2012 to bylo 22 109). Ze správního hlediska tvoří jeden obvod POÚ Sedlčany, je v něm celkem 22 obcí (města Krásná hora nad Vltavou, Sedlčany, Sedlec-Prčice a městys Vysoký Chlumec). Oblast vnitřní periferie na severním okraji tzv. České Sibiře s poměrně vysokými nadmořskými výškami, velmi řídké venkovské osídlení (49 obyv./km2) patří k nejnižším v Česku. Dřívější silný úbytek obyvatel stěhováním především do Prahy se zastavil a naopak migrační saldo je kladné. Vysoká je dojížďka do zaměstnání i přes poměrně špatné spojení (převládá individuální doprava). Relativně vysoký je podíl zaměstnaných v zemědělství (bramborářství, pícninářství), zastoupen je potravinářský průmysl (Sedlčanské mlékárny) a strojírenský (výroba nožů KDS). V Povltaví řada chatových osad  (vodní nádrž Orlík), lyžařský areál Monínec, hrad a skanzen Vysoký Chlumec, městská památková zóna Sedlec-Prčice.

Ve správním obvodu ORP Sedlčany působí tři dobrovolné svazky obcí (Sdružení obcí Sedlčanska, BENEBUS, Společenství obcí Čertovo břemeno).

Obvod obce s rozšířenou působností Dobříš (zároveň POÚ) v jižní části Středočeského kraje v okrese Příbram v Brdské vrchovině a v Benešovské pahorkatině v povodí Kocáby a Vltavy, na severu sousedí s ORP Černošice, na západě s ORP Benešov, na jihu s ORP Příbram a Sedlčany a na západě s ORP Hořovice a Beroun. Rozlohou  318 km2 patří k nejmenším v kraji, počet obyvatel k 1. 1. 2017 byl  22 353 (k 1. 1. 2012 20 763), 24 obcí (města Dobříš, Nový Knín). Na severu suburbanizace v zázemí Prahy se vzrůstajícím počtem obyvatel, jih osídlen poměrně řídce (celkem hustota zalidnění pouze 70 obyv./km2, zalesněno je více jak 50 % území, zejména v oblasti Brd, podíl zemědělské půdy je druhý nejnižší v kraji). Významná vyjížďka za prací, vysoký je podíl samostatně výdělečně činných osob a zaměstnanost ve službách, jsou zastoupeny menší průmyslové závody (strojírenství a dřevozpracující). Rekreační zázemí Prahy (objekty druhého bydlení Povltaví, Slapská přehradní nádrž, údolí Kocáby), řada kulturních památek (zámek Dobříš, památník K. Čapka Strž, Nový Knín). Územím prochází dálnice D 4.

Ve správním obvodu ORP Dobříš působí 3 dobrovolné svazky obcí (Mikroregion Střední Povltaví, Svazek obcí Dobříšska a Novoknínska, Svazek obcí pro vodovody a kanalizace).

Správní obvod obce s rozšířenou působností Černošice leží  v centrální části Středočeského kraje v okrese Praha-západ na Pražské plošině a v Benešovské pahorkatině na okraji Brdské vrchoviny (Cukrák 411 m n. m.) v povodí Vltavy a Berounky, sousedí na severu s hlavním městem Prahou a s ORP Brandýs nad Labem, na západě s ORP Kralupy n. Vltavou, Kladno a Beroun, na jihu s ORP Dobříš a Benešov a na východě s ORP Říčany. Tvoří západní část prstence okolo Prahy, definovanou původně jako okres Praha-západ; pobočka městského úřadu Černošice sídlí v Praze. Rozloha činí 580 km2, počet obyvatel k 1. 1. 2017 140 208 (k 1. 1. 2012 to bylo 120 990), hustota zalidnění činí 242 obyv./km2, jedna z nejvyšších v kraji. Velmi silná suburbanizace a přírůstek obyvatelstva zejména migrací, masová výstavby v blízkosti intravilánů stávajících obcí i mimo něj, převaha venkovského obyvatelstva, silná dojížďka za prací do Prahy. Celkem je zde  79 obcí (města Černošice, Dobřichovice, Hostivice, Libčice n. Vltavou, Jílové u Prahy, Mníšek pod Brdy, Roztoky, Rudná, Řevnice a městyse Davle, Štěchovice). Ze správního hlediska je území tvořeno obvody POÚ Černošice, Hostivice, Jesenice, Jílové, Mníšek a Roztoky. ORP v jižním a západním zázemí Prahy se silným sektorem služeb a řadou skladovacích a obchodních areálů, jedna z nejnižších měr nezaměstnanosti v Česku. Vysoký podíl samostatně výdělečných osob. Významný je cestovní ruch a rekreace (Okoř, Levý Hradec, CHKO Český kras), druhé bydlení, často přeměňované v trvalé - chatové osady (vodní nádrže Štěchovice a Slapy); četné možnosti pro jednodenní výlety z Prahy (Brdy, Posázaví). Dálniční okruh kolem Prahy s napojení dálnic D 1, D 5, D4, D6 a D7 ulehčil tranzitní dopravě, která je i tak velmi silná i na silnicích nižších tříd.

Ve správním obvodu ORP Černošice působí 19 dobrovolných svazků obcí (Mikroregion Středokluky a okolí, PRAŽSKÝ JIHOVÝCHODNÍ REGION, Přírodní park okolí Okoře, Řešení dešťových vod obce Lichoceves a revitalizace recipientů od Okoře, Řešení odpadních vod Statenice – Únětice – Roztoky, DOLNOBŘEŽANSKO, KaLeVod, Mikroregion „ Od Okoře k Vltavě“, REGION ČESKÝ KRAS – PLÁNĚ, REGION JIHOZÁPAD, Svazek obcí - Region Dolní Berounka, SVAZEK OBCÍ MNÍŠECKÝ REGION, Svazek obcí pro dopravu v pražském jižním regionu, SVAZEK OBCÍ STŘEDNÍ POVLTAVÍ, Svazek obcí VOK Mníšek pod Brdy, Budečsko, Svazek obcí pro plynofikaci VYKO, MIKROREGION ÚDOLÍ LIDICKÉHO POTOKA, TřeMoLe, Údolí Vltavy a Svazek měst a obcí VKM).

Mapy socioekonomických poměrů

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Socioekonomická charakteristika

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Modelové území Střední Povltaví leží na obou březích řeky Vltavy v blízkosti přehradních nádrží Slapy a Orlík v jižní části Středočeského kraje. Jde o poměrně periferně položené území s převahou rekreační funkce krajiny, na okrajích s intenzivní zemědělskou výrobou a rozptýlenou industrializací. Na severu sem zasahuje urbanizované okolí Prahy. Správně patří do obvodů ORP Benešov, Dobříš Sedlčany a zasahuje sem i ORP Černošice.

Obvod obce s rozšířenou působností v jihovýchodní části Středočeského kraje v okrese Benešov v Benešovské a Vlašimské pahorkatině v povodí Sázavy a Vltavy (vodní nádrž Slapy), na severu sousedí s ORP Černošice a Říčany na východě s ORP Kutná Hora, na jihu s ORP Vlašim, Votice a Sedlčany a na západě s ORP Dobříš. Rozloha je 690 km2, počet obyvatel k 1. 1. 2017 činí 59 554 (k 1. 1. 2012 to bylo 56 629),  hustota zalidnění je nižší než průměr ve Středočeském kraji a činí 86 obyv./km2. Celkem je zde 51 obcí (města Benešov, Bystřice u Benešova, Pyšely, Sázava, Týnec n. Sázavou a městyse Divišov, Maršovice, Netvořice a Český Šternberk). Ze správního hlediska je území obvodu ORP Benešov rozděleno do obvodů POÚ Benešov, Sázava a Týnec n. S. Převážně venkovské osídlení, které je na severozápadě zasaženo suburbanizací Prahy zejména při hlavních dopravních tazích (dálnice D 1 a silnice I/3, hlavní železniční tah na České Budějovice), díky tomu poměrně výrazný nárůst počtu obyvatel. Na jihu území sepíše stagnace a převládá rekreační využití území a cestovní ruch (chatové osady v Posázaví a Povltaví, Slapská přehrada – zařízení hromadné letní rekreace). Průmysl strojírenský (výroba dopravních prostředků METAZ, Jawa), potravinářský. Významné kulturní památky (zámky Konopiště, Jemniště, hrad Český Šternberk, klášter Sázava, rodiště Josefa Suka Křečovice).

Ve správním obvodu ORP Benešov působí devět dobrovolných svazků obcí (BENE-BUS, CHOPOS, Malé Posázaví, Obecní lesy Benešovska, Vodovodní přivaděč Javorník – Benešov, MIKROREGION DŽBÁNY, EKOSO a Týnecko – svazek obcí, Svazek obcí pro dopravu v pražském jižním regionu).

Obvod obce s rozšířenou působností Sedlčany leží v jižní části Středočeského kraje v okresech Příbram a Benešov v Benešovské ve Vlašimské pahorkatině (Javorová skála 723 m n. m.) v povodí řeky Vltavy. Na západě sousedí s ORP Příbram a Dobříš, na severu s ORP Benešov, na východě s ORP Votice a na jihu s Jihočeským krajem. Rozloha je 448 km2, počet obyvatel 22 105 (k 1. 1. 2012 to bylo 22 109). Ze správního hlediska tvoří jeden obvod POÚ Sedlčany, je v něm celkem 22 obcí (města Krásná hora nad Vltavou, Sedlčany, Sedlec-Prčice a městys Vysoký Chlumec). Oblast vnitřní periferie na severním okraji tzv. České Sibiře s poměrně vysokými nadmořskými výškami, velmi řídké venkovské osídlení (49 obyv./km2) patří k nejnižším v Česku. Dřívější silný úbytek obyvatel stěhováním především do Prahy se zastavil a naopak migrační saldo je kladné. Vysoká je dojížďka do zaměstnání i přes poměrně špatné spojení (převládá individuální doprava). Relativně vysoký je podíl zaměstnaných v zemědělství (bramborářství, pícninářství), zastoupen je potravinářský průmysl (Sedlčanské mlékárny) a strojírenský (výroba nožů KDS). V Povltaví řada chatových osad  (vodní nádrž Orlík), lyžařský areál Monínec, hrad a skanzen Vysoký Chlumec, městská památková zóna Sedlec-Prčice.

Ve správním obvodu ORP Sedlčany působí tři dobrovolné svazky obcí (Sdružení obcí Sedlčanska, BENEBUS, Společenství obcí Čertovo břemeno).

Obvod obce s rozšířenou působností Dobříš (zároveň POÚ) v jižní části Středočeského kraje v okrese Příbram v Brdské vrchovině a v Benešovské pahorkatině v povodí Kocáby a Vltavy, na severu sousedí s ORP Černošice, na západě s ORP Benešov, na jihu s ORP Příbram a Sedlčany a na západě s ORP Hořovice a Beroun. Rozlohou  318 km2 patří k nejmenším v kraji, počet obyvatel k 1. 1. 2017 byl  22 353 (k 1. 1. 2012 20 763), 24 obcí (města Dobříš, Nový Knín). Na severu suburbanizace v zázemí Prahy se vzrůstajícím počtem obyvatel, jih osídlen poměrně řídce (celkem hustota zalidnění pouze 70 obyv./km2, zalesněno je více jak 50 % území, zejména v oblasti Brd, podíl zemědělské půdy je druhý nejnižší v kraji). Významná vyjížďka za prací, vysoký je podíl samostatně výdělečně činných osob a zaměstnanost ve službách, jsou zastoupeny menší průmyslové závody (strojírenství a dřevozpracující). Rekreační zázemí Prahy (objekty druhého bydlení Povltaví, Slapská přehradní nádrž, údolí Kocáby), řada kulturních památek (zámek Dobříš, památník K. Čapka Strž, Nový Knín). Územím prochází dálnice D 4.

Ve správním obvodu ORP Dobříš působí 3 dobrovolné svazky obcí (Mikroregion Střední Povltaví, Svazek obcí Dobříšska a Novoknínska, Svazek obcí pro vodovody a kanalizace).

Správní obvod obce s rozšířenou působností Černošice leží  v centrální části Středočeského kraje v okrese Praha-západ na Pražské plošině a v Benešovské pahorkatině na okraji Brdské vrchoviny (Cukrák 411 m n. m.) v povodí Vltavy a Berounky, sousedí na severu s hlavním městem Prahou a s ORP Brandýs nad Labem, na západě s ORP Kralupy n. Vltavou, Kladno a Beroun, na jihu s ORP Dobříš a Benešov a na východě s ORP Říčany. Tvoří západní část prstence okolo Prahy, definovanou původně jako okres Praha-západ; pobočka městského úřadu Černošice sídlí v Praze. Rozloha činí 580 km2, počet obyvatel k 1. 1. 2017 140 208 (k 1. 1. 2012 to bylo 120 990), hustota zalidnění činí 242 obyv./km2, jedna z nejvyšších v kraji. Velmi silná suburbanizace a přírůstek obyvatelstva zejména migrací, masová výstavby v blízkosti intravilánů stávajících obcí i mimo něj, převaha venkovského obyvatelstva, silná dojížďka za prací do Prahy. Celkem je zde  79 obcí (města Černošice, Dobřichovice, Hostivice, Libčice n. Vltavou, Jílové u Prahy, Mníšek pod Brdy, Roztoky, Rudná, Řevnice a městyse Davle, Štěchovice). Ze správního hlediska je území tvořeno obvody POÚ Černošice, Hostivice, Jesenice, Jílové, Mníšek a Roztoky. ORP v jižním a západním zázemí Prahy se silným sektorem služeb a řadou skladovacích a obchodních areálů, jedna z nejnižších měr nezaměstnanosti v Česku. Vysoký podíl samostatně výdělečných osob. Významný je cestovní ruch a rekreace (Okoř, Levý Hradec, CHKO Český kras), druhé bydlení, často přeměňované v trvalé - chatové osady (vodní nádrže Štěchovice a Slapy); četné možnosti pro jednodenní výlety z Prahy (Brdy, Posázaví). Dálniční okruh kolem Prahy s napojení dálnic D 1, D 5, D4, D6 a D7 ulehčil tranzitní dopravě, která je i tak velmi silná i na silnicích nižších tříd.

Ve správním obvodu ORP Černošice působí 19 dobrovolných svazků obcí (Mikroregion Středokluky a okolí, PRAŽSKÝ JIHOVÝCHODNÍ REGION, Přírodní park okolí Okoře, Řešení dešťových vod obce Lichoceves a revitalizace recipientů od Okoře, Řešení odpadních vod Statenice – Únětice – Roztoky, DOLNOBŘEŽANSKO, KaLeVod, Mikroregion „ Od Okoře k Vltavě“, REGION ČESKÝ KRAS – PLÁNĚ, REGION JIHOZÁPAD, Svazek obcí - Region Dolní Berounka, SVAZEK OBCÍ MNÍŠECKÝ REGION, Svazek obcí pro dopravu v pražském jižním regionu, SVAZEK OBCÍ STŘEDNÍ POVLTAVÍ, Svazek obcí VOK Mníšek pod Brdy, Budečsko, Svazek obcí pro plynofikaci VYKO, MIKROREGION ÚDOLÍ LIDICKÉHO POTOKA, TřeMoLe, Údolí Vltavy a Svazek měst a obcí VKM).