Cíle projektu

Cílem projektu je identifikovat, dokumentovat, rekonstruovat a zpřístupnit dědictví krajin zaniklých v období dynamických proměn společnosti na území Česka od konce 18. století, konkrétně pak:

1) s využitím historických pramenů a moderních technologií identifikovat, dokumentovat, rekonstruovat kulturní dědictví a hodnoty odlišných typů krajin;

2) na příkladu zaniklých krajin prezentovat rozmanitost dědictví kulturní krajiny a přispět k vytvoření podmínek pro jeho systematickou záchranu, prezentaci a využití odbornou i laickou veřejností a příslušnými institucemi například v oblasti ochrany krajiny či územního rozvoje.

Řešení projektu

Při zpracování jednotlivých výše uvedených cílů projektu se budou uplatňovat a prolínat metody geoinformatiky, historické a kulturní geografie, sociální a fyzické geografie. Pro jejich realizaci byl tým rozdělen do čtyř pracovních skupin, které budou vzájemně spolupracovat ve všech etapách projektu. V první etapě na přípravě podkladů pro řešení projektu (interní metodika), v etapách 2–5 se budou všechny skupiny vzájemně doplňovat v tvorbě výsledných výstupů zejména pro jednotlivá modelová území a v poslední etapě při tvorbě syntetických výstupů, které umožní zpřístupnění a prezentaci dědictví zaniklých krajin. Cíle, metody analýzy dat a zpracování výstupů jednotlivých disciplín/pracovních skupin budou aplikovány ve čtyřiceti typově odlišných modelových územích, která budou analyzována v průběhu let 2018–2021.

Na základě výstupů předchozího základního výzkumu byla pro první dva roky vybrána následující modelová území reprezentující jednotlivé typy zaniklých krajin:

A. Postmontánní krajina (A.1. Kutná Hora, A.2. Mostecko A.3. Jáchymovsko),

B. Zaniklá krajina bývalých rybničních soustav (B.1. Čáslavsko),

C. Zaniklá (zatopená) kulturní krajina hlubokých říčních údolí zatopených velkými přehradními nádržemi (C.1. Střední Povltaví C.2. pestrá nivní krajina pod dnešními Novomlýnskými nádržemi),

D. Postindustriální, zaniklá industriální krajina (D.1. Oslavansko, D.2. Kladensko),

E. Zaniklá krajina horského zemědělství (E.1. Šumava, E.2. Staré Město pod Landštejnem, E.3. Krkonoše),

F. Krajiny militární a postmilitární (F.1. Milovice, F.2. Boletice),

G. Zaniklé krajiny šlechtické (G.1. Kačina, G.2. Červený Hrádek (u Chomutova),

H. Přeměny krajiny intenzivního zemědělství (H.1. Zaniklé sadařství v Českém středohoří, H.2. Proměny intenzívního nížinného rolnictví – Hradecko, H.3. Zaniklé hospodaření vnitřních periferií – Podbořansko),

I. Přeměněné městské a příměstské krajiny (I.1. Vnitřní město – Praha, I.2. Příměstská krajina Prahy).

Pro další dva roky bude vybráno opět 20 modelových území. Výběr proběhne na základě zkušeností z prvních dvou let řešení projektu a na základě diskuse na workshopu uspořádaném po dvou letech řešení projektu, kam budou pozváni odborníci z různých disciplín zabývajících se studiem krajiny a její historie. Výstupy jednotlivých týmů budou začleněny do výsledných produktů (Digitální atlas zaniklých krajin Česka, Interaktivní webová mapová aplikace, Aplikace Zaniklé krajiny Česka pro mobilní zařízení, publikace, specializované mapy s odborným obsahem, videa, workshopy, konference) a většina z nich bude dostupná z webového portálu projektu “zaniklekrajiny.cz”.